Svobodná doba pláče?

...Máme dobu, která je vlastně našim rozcestníkem. Chceme svobodu, a přitom nás dnešní doba nenaučila, co to svoboda vlastně je. Nevím jak vy, ale myslím si, že nikdo nemůže s jistotou říct, že svoboda znamená vlastní rozhodování podle toho, jak chceme činit, nebo také zda je to něco odlehčujícího, aniž by věděl, že má úplnou pravdu. Toto slovo totiž nemá jeden význam. Máme si ho odvodit sami, k tomu nám také slouží naše doba. Čím více je nás lidí, tím více z dnešní doby vede cest, protože je na nás, abychom si udělali vlastní dobu podle toho, jak nám bude pasovat. Člověku se zdá toto nemožné, ale pouze v případě, když s tím nic dělat nechce...
...K té svobodě. I svoboda přináší nesnesitelnou bolest, to vím sám moc dobře, a přesto žiji svobodně. Nevím jak berete svobodu vy, ale myslíte, že je dobré myslet si, že žijete v zajetí, když máte problémy či bolest? Svoboda není pouze nespoutanost...
...Pláč. K mé svobodě patří i pláč, ač už mi dlouhou dobu neukápla slza. Každý ale potřebujeme po čase pláč, abychom se mohli vzpamatovat, co nám při něm schází. Když už o tom tak přemýšlím, tak pro mne je má svoboda každá slza, co mi ukápne od bolesti či radosti, a tak je to každá chvíle, kdy se už i uvnitř rozpláču...
...Rád bych, kdybych věděl i o vaší svobodě a co od ní čekáte, ale nevím, jestli vám právě ona dovolí mi napsat, ale to už nechávám na vás. Úvah k debatě je mnoho a mnoho, tak žijme svobodně, zatímco si budeme vytvářet vlastní dobu, pro některé třeba bez pláče... :-)