Snad až příliš osudové datum

Tři osmičky...psalo se o šťastném datu.

Olympiáda.

Pro některé megalomanský projekt země, co se snaží Západu ukázat, že se stala velmocí.
Země, kde se nedodržují lidská práva.
Země, která svoje občany vězní za ,,nesprávný" názor nebo víru.
Kde se ničí příroda a památky.
Kde jedinec neznamená nic...

Ale možná země, která je jenom jiná, než bychom si přáli.
Země, kde nebude fungovat demokracie na jakou je západní civilizace zvyklá.

Vytane mi na mysli Irák...tam se to také nějak nepovedlo...
Tak proč jim něco vnucovat ?

Cítím u některých lidí podvědomý strach.

Titulky typu:
Toto století patří Číně, případně Asii,
vystoupení amerického prezidenta, který prohlásí,
že Čína je největším partnerem USA,
všude čínské zboží a restaurace.

Je to něco, čemu nerozumíme...
a věci neznámé člověka ohrožují.

Na druhou stranu – nelze jim upřít obrovský pokrok snad ve všech oblastech hospodářství.
Ohromnou snahu lidí...mít se stejně nebo ještě lépe než lidé v USA a v Evropě.
Platí za to bolestnou daň.

Omezování svobody projevu.
Demokracie...?
Snad, ale taková jako v 19.století.
Vidím v duchu textilky v Londýně té doby, plné vyzáblých mužů, žen, ale i dětí, jak pracují od rána do večera za mizernou mzdu a v hrozných podmínkách.
Ale přesto se stahují do města další a další...
jako můry k lampě, co je spálí...

Tak podobně je to v Pekingu.
Ženy zde pracují jako muži, a muži jako zvířata.
Tolik čínské přísloví.

Pracují za směšný obnos, ale v továrně vydělají desetkrát více než doma na vsi, a tak domů posílají peníze, a živí celou rodinu.

Domnívám se,
že olympiáda je pro ty milióny lidí novou nadějí.
Něčím k čemu mohou upřít své unavené oči.

A asi to bude i taktika vládnoucí strany,
co od původních zásad slevila natolik,
že jenom v ústředním výboru mají prý čínští soudruzi 15 milionářů...

Odvádí se tím pozornost nespokojených mas:
Buďte hrdí na svou zemi...nedejte ji!
A tak i obyčejní Číňané ,,svoji"
olympiádu milují, a obhajují před celým světem.

Zahajovací ceremoniál byl podle mě naprosto úchvatný a originální, a i když chápu, že ti lidé to měli asi rozkazem, takové nadšení se tak dlouho předstírat nedá.
Oni mají něco, na co s úžasem hledí celý svět...
A jsou pyšní, že se mohou zúčastnit.
Jsou hrdí na svou zem.

Vzpomněla jsem si na pomatené snahy magistrátu v Praze.
Olympiáda u nás ?
Podívejme se na tahanice s Kaplického knihovnou, a teď nově s Masarykovým nádražím.
Než by se stavělo, tak by se část rozkradla a druhá prosoudila.
Už teď si někdo jenom na předběžných projektech namastil kapsu.

A dobrovolníci...?
Kde by se vzali ?
U nás se prvně ptáme: za kolik ?,
a až potom: jaký to má smysl ?

A nějaká národní hrdost ?
Pchá.
Snad za první republiky a pár chvil v osmašedesátém.

Takže...komu čest tomu čest.
Olympiáda bude jistě velkolepá a perfektně připravená.
Stejně jako ten dnešní úvod.

A já to Číňanům opravdu přeji.

8.8.2008
Dnešek si mnoho párů vybralo za svůj svatební.
Všude po světě se stály fronty na společné ANO.
I jim přeji všechno nejlepší...věří, že jim ten datum přinese štěstí.
Ještě netuší, že i manželství je dřina.
A to bez odborů, poledních pauz a dovolenek.

Bohužel tohle datum si vybrala
i jedna firma ve Studénce.

Kdyby ta firma stavěla Ptačí hnízdo v Pekingu, tak by dnes zhasly tisíce životů.
Ti, co by je nepohřbily trosky, by byly ušlapány davem během nastalé paniky.

U nás zhaslo těch životů ,,jenom" sedm.
Zatím.
Další bojují o život…

Aby toho nebylo málo, tak ještě jedno zahájení války.
Stovky mrtvých: Gruzie a Jižní Osetie...a opět ,,velký bratr", co je ve střehu, aby ,,pomohl".
To už známe, že ?

A zatímco v Pekingu oslavují zahájení,
tisíce párů prožívá svou svatební noc,
v Gruzii je mobilizace,
v ostravské nemocnici bojují o životy,
a v několika rodinách truchlí -
na našem ,,modrém" serveru právě bdí 31 lidí…,
a možná je napadá něco podobného.

Vím, že tahle úvaha není originální, ani moc dobře napsaná,
Ale tohle ,,osudové" datum na mě udělalo dojem.

Život mě pokaždé překvapí…
zase ten čas…
zase ta relativita
Znovu říkám: ,,prosím" a ,,děkuji, že tady jsem".