Proč se lidi bojí smrti?

Smrt.. To slovo je smutné a zároveň tajemné. Nemůžu ho ani slyšet. Pro někoho je vysvobozením z utrpení. Ale přesto žádní pozůstalí neslaví, když někdo umře. Někdo věří na věčný život, že duše je věčná a člověk tak dosáhne klidu. Přesto se nikdo neraduje. Bylo by to i mírně barbarské. Prostě smutek a oplakávání ke ztrátě někoho blízkého patří. Zvlášť, když jste toho člověka měli hodně rádi. Nejhorší na tom je asi to smíření s tím, že už se s nimi nikdy nesetkáte, neuslyšíte jejich hlas ani neucítíte jejich dotek. Čas zahladí stopy, ale nikoho nedonutí zapomenout.

Já věřím, že žádný konec života není. Že duše je věčná a k tomu nepotřebuji být nějak silně věřící. Podle mě duše je energie, která se jen tak nevytratí. Ale co já vím, jak je to doopravdy. Nikdo mi nevnutí myšlenku, že život je krátkej. Ne, nejni, je dlouhý dost, jen záleží na tom, kolik se toho během života stihne.

Proč se vlastně všichni tak bojí smrti? Protože je to něco tajemného. Je to asi tak, jako se děti bojí tmy, taky se jí bojí, protože je to pro ně něco tajemného, ale až to prozkoumají, zjistí, že to nejni nic hrozného. Je to všechno přirozené. Smrt do života patří. Lidé se jí také bojí proto, že nebudou moci zůstat s těmi, které mají rádi a milují.Navždy je to rozdělí. (Pak už musí jen doufat, že se setkají někde v nebi nebo tak..) To je asi hlavní důvod.. Ten strach a ta představa. Zajímá mě hodně, co je po smrti a jednou se to dozvím…Jedno vím, že po smrti si budeme všichni rovni, tak jak se nerovni rodíme, tak rovni zemřeme..