Tak mám vzkaz

Jsem rád když se někdo ozve. Mám rád když mají lidi svůj názor. Názor bývá podpořen zkušenostmi. Někdy jsou potřeba argumenty. V dnešní době tedy po revoluci "se mám dobře". Mám dvě děti, rodiče, bratra, novou chalupu, auto, motorku, práci.... A přitom mi toho poměrně dost chybí. Asi je to tím, že jsem moc náročný. A co, že to vlastně chci, no rád bych zažil to co jsem kdysi zažíval tu komunitu, tu tlačenku v hospodě, vodu fronty. Prostě nostalgie. Už mne nebavěj krámy, spolehlivost, dodržování termínů... Život je vědění komunikace, zábava, tvorba a na tu nějak nezbývá čas a nálada. Všichni po mě chtějí jen peníze. Dřív jsem měl velký kulový a moc mi to nevadilo. Teď mám samý starosti aby to vše fungovalo. A to vše mne táhne ke dnu... Současné moto vem si hypotéku a pak holt musíš makat mne zatím moc nebere jelikož rád vzpomínám na dobu kdy jsem se jen tak poflakoval. Řídím velké stavby mnoho lidí. Dřív sem dělal rukama elektriku pak i truhlařinu. Obojí docela rád. A teď bych chtěl jen tak pozorovat, kecat, tvořit či se někomu dvořit.. Mám statek u Kácova. Nádherná krajina, pomalejší život. Krajinu míjej režimy bez povšimnutí. To jen my jsme někdy vyšinutí. Co já tím vším chtěl vlastně Tobě říci. Nevím vlastně si myslím, že jo. Chtěl bych být pánbůh. To je ale blbost co. Tak se na mne nezlob a hlavně nejdi do mdlob. Třeba Tě jednou odškodněj a budeš na tom jako já s těma starostma.