pourquai mon ami . . ?

Celý život obětujeme "štěstí"..tím, že se za ním pachtíme od něj odpoutáváme své zraky a chutě. Ze sna se budíme abychom zjistili jak krásné je snít.. Je rozumné takto činiti? Je lepší se za něčim "honit", nebo si život "užívat"..?
Nejsem ten co zná jednoznačnou odpověď, na to je svět příliž světský. Z malých zrníček naplníme misku voňavé rýže, z malých stébel vzniká obraz plynoucího pole v slunečném větru...

Málokdo má odvahu se zastavit, mlžících se rozmazaných postavách proletávajících kolem za "štěstím". které je nikde anebo přímo před něma.