Co pro mě znamená přátelství?

Podle mě je přátelství nejsilnější pouto, které vůbec může vzniknout mezi lidmi. Ano, jistě namítnete, a co láska? Ta je nádherná, povznášející, avšak přátelství je mnohdy cennější a trvalejší než většina našich lásek. Zamilovanost po chvíli může opadnout, prvotní okouzlení zmizet, kdežto mnohá přátelství trvají i celý život.

„Mám přátele“ musím si říct s údivem. A se stejným údivem: čím jsem si je zasloužil?“ řekl Josef Čapek. Měl pravdu? Vážně si musím své přátele zasloužit? Podle George Washingtona je pravé přátelství rostlinka, která roste pomalu, musí podstoupit a vydržet mnohé rány a nepřízně osudu, než si zaslouží své jméno. Pokud si totiž přátele neceníme, nehýčkáme nebo si jich dostatečně nevážíme, nejsme s to mít nějaké. Přátele totiž musím respektovat, brát je takové jací jsou, se všemi jejich chybami i nedostatky, protože kdo hledá přátele bez chyb, zůstane skoro vždycky sám.

„Mít dobré přátele, vzdálené, či blízké, intenzivně se s nimi sdílet, vnáší do našich životů pocit opravdové radosti. Bible nás učí, že největší dar, který lze vůbec dát, je položit svůj život za své přátele.“ Víme však, že náš přítel by za nás svůj život položil? Můžeme si tím být natolik jistí? To už je otázkou naší víry v něj. Jen pokud mu bezmezně důvěřuji, natolik, že mu otevřu své srdce a odhalím svá největší tajemství a on mně naopak ty jeho, teprve tehdy mohu prohlásit, že mám opravdového přítele. Otázkou však zůstává, kdo takový skutečný přítel vlastně je. Když někoho znám, trávím s ním určitou část svého volného času a mohu se na něj spolehnout, pořád to z něj nedělá přítele. Je to kamarád. Přítelem nazývám člověka, ke kterému cítím ještě něco víc. Nevím, jak to přesně popsat. Je to jen takový neuchopitelný pocit blízkosti, sounáležitosti, důvěry a souznění.

Přátelé často nepotřebují k vyjádření pocitů slova, podívají se jeden na druhého a ihned ví, co mají na mysli. Třeba se neshodnou vždy, hlavní však je, pokud si rozumí. I tak potřebujeme pro vznik kvalitního přátelství mnohem víc. Za nejdůležitější považuji porozumění, vzájemnou podporu i konverzaci. Je nezbytné umět se se svým trápením svěřit, stejně tak jako je důležité umět naslouchat. Dáváme tím najevo svůj zájem o problémy a starosti toho druhého.
O přátelství musíme pečovat. Sdílet s tím druhým jeho smutky, aby byly poloviční a radost, abychom ji mohli zdvojnásobit. Přátelství neznamená jen brát, ale na druhou stranu také dávat.
Možná jsou moje představy o přátelství lehce naivní, stále však věřím a doufám, že lidé, kteří věří v podobné hodnoty přátelství, ještě existují.
Bez přátel si život vůbec nedokáži představit. Byl by nudný, šedivý a chudý. Ztratil by hodnotu, která se nedá nahradit ničím jiným, přestal by mě nějakým způsobem naplňovat. Protože pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to!