Už tu nejsem

V žilách mi snad koluje jed...nedokážu spát, jenom se třesu..už hodiny a ve chvíli, kdy usnu, mě probudí vlastní výkřik, když vzpomínám na... slova. Tupá bolest, bez slz, jako šok, hlava mi třeští a rty mě pálí, hoří... Děláš mi to ještě horší... chci být sám, zapomeň na mě, už dost...prosím..chci spát..chci usnout, nebýt..nevnímat Nedělej nám to ještě horší. Nepotřebuju ničí objetí! Zastav ta bolestivá slova a zapomeň, alespoň kvůli sobě, musíš... už dávno to tak mělo být. Myslel jsem to vážně...Už tu nejsem.