Dvě sestry

Ukradni si svobodu! Ukradni si jenom kousek!
popojdi dál a všechno sněz. Naber si do kapes, však za chvíli vydávíš to! v žalostných křečích budeš se svíjet pod náporem toho, cos tolik chtěl. Smrt. Tos nečekal, že? Že sis to nepřál? Ale jdi!
Já znám tvé sny... Já znám tvá tich přání!
...cos šeptal jich do vlhkých polštářů, ať raději vše skončí, nežli- nebýt svobodný!
Tak vidíš! tak svobodně vyvolil sis smrt! A já ti dávám svobodu brát život, zato v zajetí. Tvá volba, ta je svobodná, však to je vše, co máš. A je-li ti to málo, dotkni se jí zas!
Plaz se a škemrej a vztahuj ruce... však teprve ta nekonečně krátká chvíle před koncem je tvá. Je tvá, je navěky. a pak už není nic. jen ona. a smrt...