Pro mého zesnulého

jeden kamarád mi ejdnouřekl...,,ty vypadáš jkao anděl, objevíš se v největší nouzi, pomůžeš člověku, seš nádherná, a šíříš koem sebe štstí, radost, přátelství a lásku, tvůj úsměv rozzáří tisíce tváří...seš jiná než ostatní,s eš jedinečná, hodná a citlivá, ráda pomáháš druhým..máš svůj šarm, kdo tě nezná,tak t ě nepochopí, ale pro mě máš tu největší cenu, než tebe ztrstit, tak radši umřu, zůstaň vždycky taková jaká seš"....Tehdy sem se na něj jenom usmála....a už je to rok..rok od našeho společného setkání , před pár týdny mi přišel dopis..dopis, který změnl můj doposavadní život...v dopise byl úmrtní list, úmrtní list Jirky,mého kamráda, mého hodného, milého,17-letého kamaráda...zabil se na motorce...,,..V tom dopise byla ještě jdna obálka, s nápisem ,,Pro mého anděla Leni"...nechtěla sem ho otevřít, proto sem byla z toho celý týdy mimo, a dnes, teprve až dnes jsem našla tu odvahu, co tam bylo napsané, mi roztrajhalo srdíčko. On věděl že umře, to byl dopis, který se mi měl opravdu dostat do rukou až po ejho msrti, a v něm napsal tolik řádků..., z toho nejhezčí byli rady ať se nikdy nepřestávám dívta srdcem, ať nikdy nezapomenu na ty, co mi kdy podali pomocnou ruku, ať nikdy neskončim na ulici s propíchanejam žílama, a ať s enikdy nesnažím být tím, kým ve skutečnosti enjsem a ani enchi být,ať zůstanu sama sebou-andělem...
Tento dopismě tak ,,rozsekal", vyvolal vzpomínky na naše společně stráveé chvíle...proot sem si všechny jeho rady vzala k srdci, konečně vím kdo doopravdy sem....a dál budu pomáhat a nocit štěstí, a láaku lidem , kteří ji potřebují...,,Jirko, jen díky tobě sem taková jaká sem, ty seš zasemůj anděl strážnej..děkuji ti za všechno...