Alkohol, kouření...

Alkohol je metla lidstva. Tato věta je používána už několik staletí a přitom je stále aktuální. Ano, tato čtyři slova budou platit i za sto let, poněvadž se vždy najdou tací, co takovým nápojům podlehnou. Vždyť přece není nic těžkého na tom, abychom se stali závislými. Stačí, když rodiče pustí svou dceru nebo syna na jeho první diskotéku, aby tam oslavil své patnácté narozeniny, a protože se jejich "poslušné" děťátko nechá zlákat, aby ochutnalo panáka zelené, protože by jinak nebylo "in", začíná tak mnohdy silná alkoholová závislost. Z jednoho panáka se totiž nakonec vyklubou tři, pak se k tomu přidá pár malých pivek a děťátko si na konci zábavného večera přivede domu novou "kamarádku" - opici. Dítě se z opičky vyspí a pak zjistí, že se mu vlastně líbilo, jak mělo veselou náladu a jak se najednou dokázalo odvázat. Postupem času začíná požívat alkohol stále častěji - nejdříve dvakrát třikrát za měsíc, pak už to je každý týden až se postupně dostane do fáze, kdy bez kapky alkoholového láku nevydrží ani den. A když mu náhodou někdo řekne, že je "závislák", myslíte, že to přizná? Myslíte si snad, že si svou závislost vůbec uvědomuje? Ne, většinou vám na takovou poznámku odpoví: "Já? Závislák? To je ale pěkná "blbost"! Vždyť si dávám jenom dvě piva a tři panáky za den..." Při takovéto odpovědi mi často nezbývá nic jiného, než se poušklíbnout a zaklepat si na hlavu, protože moc dobře vím, jak na tom ten člověk opravdu je. Nebo mi snad chce někdo tvrdit, že není závislý, když se nervózně třese a neustále mluví o tom, jak se těší, že se půjdou s kamarádama "zkalit"? A já se ptám: "Copak je to nějaké hrdinství se jen tak "zchlastat" do zblbnutí? Co je vlastně hezkého nebo zábavného na tom, když se člověk sotva drží na nohou a vyzvrací se na všechno, co mu přijde do cesty? Baví vás snad dívat se na ty opilé "xichty" a na to, jak se sotva plazí?" Abych se takovýmto lidem vyhnula, raději žádné akce jako jsou diskotéky moc nevyhledávám. Alkohol často stojí i za různými konflikty, rozvrací rodiny,...
Samozřejmě vím, že alkohol není jen ta škodlivá látka, ale má i léčivé účinky. Někteří lidé například pravidelně každý den pijí jednu nebo dvě "decky" vína, což jim třeba pomáhá zbavit se různých zdravotních problémů.
Dalším patologickým jevem, o kterém bych se chtěla zmínit, je kouření. Závislost na něm může vzniknout, podobně jako u alkoholu, na diskotéce, často lidé začínají kouřit z pouhé frajeřiny. Já osobně nechápu, jak lidem vůbec může vdechování kouře chutnat. Také se divím, že jim kolikrát ani nedochází, jak velkou měrou si tím ničí zdraví. Ale víte co? Ať si kouří kdo chce co chce, ale ať je aspoň trochu ohleduplný k ostatním. Jenže takto ohleduplných lidí je vskutku málo. Stačí jen, abyste čekali na nádraží na autobus, kde je mimochodem kouření zakázáno, a během chvilky se před vás postaví skupinka asi čtrnáctiletých dětí a začnou vám vykuřovat přímo pod nos. Nejhorší a i k pláči je, když vás u supermarketu Lidl zastaví malý, asi sedmiletý chlapec a zeptá se vás, jestli máte cigaretu. Jenže na druhou stranu, i když mu budete vykládat, jak je to nezdravé a co to dělá s plícemi, on se toho nezbaví - už jen proto, že u něj doma kouří celá rodina...
Na závěr můžu říct jen toto: "Kuřte si, jak chcete! Opíjejte se vesele dál! Chlastejte až do upití k smrti! Můžete si klidně i dát nějakého toho jointa. Ale uvědomte si, že jednou tu závislost přestanete zvládat a ztratíte téměř všechny své lidské hodnoty, možná vám to vymyje mozek do takové míry, že ve finále nebudete ani vědět, kdo jste. Vás to ani tolik trápit nebude, ale vašim blízkým to třeba ublíží...
Vím, že to, co jsem teď vyřkla, nejspíš trochu přeháním, ale tyto návykové látky vymyly mozek tolika lidem, že víc už ani není zapotřebí. A řeknu vám, že já kouřit a "chlastat" nebudu, protože se mi to nelíbí, nepotřebuju být jako většina a o těchto návykových látkách si myslím jedno, jen nevím, jak to říct slušně, ale je to - "svinstvo".