PŘÍTEL LITER

***

Koukám na ty řádky pomíjivé v čase.
Plynou z duše do duše, šeptajíce osudy srdcí,
zavěšených na kyvadle života.
V čase vánočním jihnou touhou nesplněných přání plněných očekáváním lepších prožitků
sebeukájení životem.
Roztroušené sklerózy přátel, kteří pozapomněli
zpáteční adresu přátelství,
pomuchlané v odpadcích životních situací,
vytahujeme stále dokola na světlo Boží,
doufajíce ve znovuvzkříšení duševních hodnot.
V zasněných představách prohlubujeme neuskutečnitelna
...rádi.
Prosíme o kousek života navíc, abychom stejně žili pořád stejně
a z nepochopení,
ať v živočišném toužení, nebo v utrpení skutečném,
hledáme zpáteční cesty k znovuzrození sebe sama.
Bohužel nám to nějak nejde.
Pohodový štědrovečerní večer, přátelé, jdu zabít kapra,
ať si nemyslí, že život je jen sranda na stálo.

***