Vstříc novým zítřkům

Mám několik přátel v zahraničí a tak jsem, pod přísným pohledem kalendáře, začala na internetu pátrat po nějakých těch novoročních přáních, která bych mohla rozeslat. Našla jsem jedno moc pěkné, kde starý rok v podobě dlouhovousého shrbeného stařečka předává kouzelnickou hůlku mladému novému roku zabalenému ještě v plenkách... A jak už jsem říkala, mám těch přátel několik a zvolila jsem hromadné zaslání. Nicméně bydlím skoro na konci světa a moje internetové připojení tu svištní nejnižší žížalí rychlostí. Kdekterá potvora s hlemýždí boudičkou by nás hravě několikrát předběhla a zase se stihla vrátit, takže jsem si u toho počítače chvíli poseděla. Moje myšlenky jsou taky pěkné tulačky a takováhle příležitost, jako že jen tak nečinně a nezaměstnaně sedím u počítače a zírám na přesýpací hodiny, se jim náramně hodila. Rozběhly se do všech koutů letošních vzpomínek a já se začala probírat právě uplynulým rokem...
Circa rok zpátky všichni hodnotili rok 2007, téměř odevšud se ozývalo, jak byl rokem úspěšným – klesla nezaměstnanost, ekonomika rostla až zázračně a vše slibovalo úspěšný start i do nového roku.
Ten začal malilinko rozpačitě prezidentskou volbou, o níž informovala i zahraniční média a která se nakonec zvrhla v poněkud trapnou frašku doprovázenou skandály a vyděračskými i úplatkářskými aférami, jež ovšem nenápadně vyšuměly a vytratily se někam pryč, jak je v naší zemi zvykem. Postupem času je nahrazovala nová a nová překvapivá skandální odhalení, s nimiž se naložilo stejně. Lidé v hospodách, u trafik a v samoobsluhách si zanadávali, pohoršeně si odplivli a vyrazili ke krajským a senátním volbám, protože usoudili, že je na čase něco s tou špinavou politickou scénou udělat. Radikální změna způsobená nezměrným rozhořčením občanů vypadá zpravidla tak, že se při volbách přebarví mapa z oranžové na modrou, popřípadě zpět. Voličská základna Červených se moc nemění a tak i jejich počet zůstává více-méně neměnný. Zelení balancují na hranici, ale drží se zuby nehty. No a jak je to s Křížky, to všichni víme – ač nikdy volby nevyhráli, vždy jsou ve vládě, zřejmě se drží osvědčeného rčení „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ nebo „kam vítr, tam plášť“, v jejich případě možná sutana... Takže, abych to nějak shrnula, došlo ke zmíněné radikální změně na oranžovou. Následovaly výhružky v podobě změn ve vládě a vládnoucích stranách, ale kde nic, tu nic... A tak se nám to v tom parlamentu mydlí a uráží zvesela dál.
Z jiných oblastí stojí za zmínku možná železniční neštěstí ve Studénce z období prázdnin, několik silných změn v životech našich i zahraničních celebrit... Hlavně snad ale srpnová olympiáda v Pekingu, která byla podle všech očekávání velkolepá, nicméně kritizovaná kvůli pořádající zemi... A samozřejmě prezidentské volby v USA. Zvolení Barraca Obamy bylo obecně kladně hodnoceným a vítaným krokem. Kéž by nám nový americký prezident ukázal i něco jiného než svou - v poslední době často diskutovanou – postavu.
Jenže postupem času vše začala zastiňovat světová hospodářská krize. Ta se nenápadně ozvala už na jaře, ale nebyla vyhodnocena jako něco zvášt velkého či nebezpečného. Jenže ji nezajímalo, co o ní říká někdo jiný a tak se vše horšilo a horšilo, až skoro zbankrotoval Island... Krize se dotýká všech, i nás – společnosti zavírají, lidi jsou bez práce, klesá HDP...
Do roku 2008 jsme vstupovali s relativně dobrou 'náladou' a přesto ten rok nedopadl úplně nejlépe. Samozřejmě nebylo všechno jenom špatné, ale v závěru žádná hitparáda. Do nového roku nyní kráčíme oslabení krizí a s přízrakem bojů v Gaze... A čeká nás půlroční předsednictví EU, ze kterého se Evropa bude ještě dlouho vzpamatovávat... Ráda bych byla optimistou co se výhledů týče, ale když vidím, co se děje, nějak mi to nejde. Ve své podstatě je všechno o lidech a o tom, jak se společně postaví k problémům, a jak to právě teď s lidmi a jejich spoluprací vidíme... A situace v Izraeli mi nahání hrůzu, snad se mě dotýká víc i proto, že tam mám dobrého kamaráda...
Asi si říkáte, o co mi tímhle jde. Abych pravdu řekla, nevím, ale prosím vás o jednu věc – zkuste se alespoň na chvíli jakoby zastavit a rozhlédnout kolem sebe (obrazně řečeno, nemyslím, že se budete rozhlížet po pokoji), zamyslet se na chvíli v čem to žijeme... nepřijde vám to všechno trochu postavené na hlavu?
Tak dnes všichni vykračujeme vstříc novým zítřkům. Kéž by byly světlé a svět se k lepšímu obrátil... Ale protože je to asi nereálná představa, přeju vám alespoň všem, ať se vy máte dobře a cítíte se alespoň trošičku šťastně a spokojeně...