Nikdy...

Všechno se změnilo, všechno. Nikdy neříkej nikdy. A jsme u toho. Řekl jsi to, viď? Myslíš, že to opravdu platí? Víš, jenom jak jsi to vyslovil, už jen tímhle jsi řekl někdy. Přemýšlel jsi o tom, vzal jsi to někdy v potaz. Nemyslíš, že to je takový malý alarm, který říká, že navenek myslíš nikdy, ale tvůj mozek si to pro sebe předělal na někdy.
Říkáš, že tohle by nikdy nemohl být tvůj případ? Tak proč máš po pár letech od vyslovení tohoto slova vraženou injekční stříkačku v žíle? Anebo snad tohle není tvůj případ, zase to nikdy? Proč se tedy v novinách objevil titulek o sebevraždě mladého člověka nesoucí tvé jméno, shoda náhod? Proč jsi řekl nikdy, človíčku? Teď jsi v psychiatrické léčebně, kde se tě snaží přimět k tomu, aby ses najedl. Neříkal jsi snad, jak moc máš jídlo rád? Pamatuji si tvé „ nikdy se toho nevzdám a nikdy bych nemohl patřit mezi lidi trpící poruchou příjmu potravy“. Taky jsi použil nikdy, aniž bys věděl, co tě čeká. Jdeme dál, to bylo pomluv ohledně lidí poškozujících se, jak jsi je odsuzoval, nikdy bych nebyl schopen to udělat a teď? Balíček žiletek leží v tvé zásuvce a ty čekáš jen na to, kdy budeš mít klid a nikdo tě nebude rušit, co to slovo nikdy, kam se ztratilo? V mojí rodině máme skvělé vztahy mezi sebou, nikdy se nerozhádáme. Kde se tedy stala chyba, že už spolu přes rok nemluvíte? Proč děláš takových věcích, o kterých jsi říkal jedno jediné – nikdy?
Proč z úst vypustíme tolik slov, aniž bychom znali jejich pravou váhu?
Nikdy neříkej nikdy. Tohle slůvko je hodně zrádné, protože nevíš, co tě kde potká a jaká událost tě ovlivní. Človíčku, ani nevíš, kolika lidem se t vymstilo, jsi taky mezi nimi? Spoustu jich řeklo nikdy a hned jak to dořekli, otevřela se brána pro někdy. Využilo se někdy a najednou spadne železná košile, které se jen tak nezbavíš. Možná s notnou dávkou velice silné vůle, ale tu napotkají jen tak na ulici.
Nikdy otevírá bránu kamkoliv, úplně všude, kam se podíváš, na co pomyslíš. Možná si teď nejsi něčím jist, ale za pár let, třeba i dříve, se všechno změní. Třeba nepoznáš sám sebe, byl jsi odpůrce tohohle? Koukej, jsi velikým zastáncem, co se stalo?
Život si s náma pohrává a čeká na spoustu příležitostí, jak se všem vymstít. Možná zde zaujímá i určitou roli již zmíněné nikdy.
Přece jen se poučení dá vzít ze všeho. Řekla jsem nikdy a teď se mi to vymstilo, třeba ani nikdy nemělo nijaký vliv. Ale nechávám všemu volný průběh, všechno nějak dopadne, ovlivníme to jen z části, možná ani ne.
Ale na druhou, i nikdy může být tím záchranným článkem. K tomu je potřeba i vůle, tvoje vlastní vůle. Chceš s něčím skončit? Řekni si už nikdy. Teď záleží na tobě, jak s tím naložíš, skončíš, anebo budeš pokračovat dále? Uvidíme za pár měsíců, let a pak si povíme.
Zkusit se má všechno, ale zase všeho moc škodí, tak bacha na to.