Dream

…“Můj život je jako pohozený kus papíru na ulici. Někdo ho zvedne, přečte si ho a protože nechápe význam slov, nechá ho plout vzduchem dál“…

V hlavě mi bloudí tolik myšlenek, tolik chtíčů, tolik bolesti. Chci umět létat, chci mít peří a vznést se. Dívat se na vše ostatní z ptačí perspektivy. Proč má duše dostala podobu člověka? Změní snad mé bytí na tomto světě něco? V tom milionu lhostejných lidí spěchajících po ulici za svým cílem? Je snad smysl mého života v tom, odejít odsud předčasně? Umět oddělit duši od slupky povrchnosti? Jen se nebát..

Proč jsou ty chvíle, kdy se mi zdá, že život nemůže být krásnější. Abych pak poznala, jak bolestivě chutná pád? Proč mi byla představena paní Radost, Láska, Štěstí? Jen proto, abych kropila svět slanými slzami? Abych svou kůži nenáviděla, své vlasy nesnášela a pohled do svých očí odsuzovala?

Proč svou duši musím ukrývat pod schránou barevnosti, bezstarostnosti? Dokáže mě snad pan Život alespoň na malý moment pochopit? Ukáže mi, jakým směrem se má má prokletá duše udat?

Pozoruji hvězdy a toužím se jich dotknout, pocítit tu jejich sílu. A přitom, kdybych na ně dosáhla byly by temné a bez kousku světla. Copak je nikdo nechápe? Copak nikdo nevidí jejich bolest? Je jich přes miliony a přesto je každá sama. Dáváme je do souhvězdí, tvořící páry, ale kdo ví? Kdo mi poví, zda jsou opravdu šťastné? A podle čeho se to měří?

Vím, vím. Nezasloužím si nic. Jen potichu odsud odejít, tak jako ony vyhasnout, ale život je přeci tak krásný! A co vzpomínky? Za kým poletí? A co mé prsteny, kdo je roztaví? A ty stromy? Kdo je zasadí?

Kdo dokáže vysvobodit duši? Kdo dokáže rozstříhat ostny paní růže. Ty bolestivé hroty zakousávající se více a více do masa srdce? Kdo dá tulákům jídlo a potěchu slabým? Kdo ukáže směr ve slepé ulici?

A tak toužím po světě, který nikdy nemůžu mít, toužím po tom, co je mi tak vzdálené, nekonečné, nedosažitelné. Mé sny mě opouštějí a má duše uvadá. Už z ní zbývá sotva slaboučká mlha. Mohu čekat tiše a potají, kdo ji jednou odhalí? Kdo jí dá zase ten správný celek? Kdo poskládá puzzle do roviny. Kdo ukáže východisko mezi bolestí a láskou, opuštěností a radostí? Kdo mi ukáže sluncem zalitý tunel? Bude to ON?