Dádadáá

Být člověkem neznáme žít , žít se dá jen život , který nám někdo dal , ale my stejně nevíme proč , být člověkem známená uvědomovat si , cítit , hledat když něco chybí a dávát proto , aby zase mohlo být , trpět aby se dálo vážit toho co je a dostáváme , aby sme věděli , že žijem , zjistit , že uprostřed náš je duše , jež hřeje víc než cokoli jiného , ale hřeje víc cizí jež přirostli k nám , že hodnoty nejsou , život může stát , ale my musíme jít dál a dál , můžeme se dotýkat aby sme ho cítili , můžeme ho vidět , aby sme se v něm nespletli , můžeme poslouchat , aby sme nebyli samy a můžeme přemýšlet aby sme žili , musíme pochopit každý zvlášť , neboť zrak nás učí , hmat uspokujuje , sluch chrání a řeč spojuje ,
nic dohromady není všechno a všechno není nic , tak jako život bez jednoho není konec , že žijem to není pocit štípnutí , to není pohled okolo ani hluk z vrtačky , ani chuť chleba , ne , je to jen naše myšlenka někdo v nás , kde věříme , že okolo je náš svět , ale kdyby nebyl má cenu proto brečet ? Má cenu nic nědělat nebo všechno ?

Co když okolo není vůbec nic , jen prázdnota , pokrytá pomalovanými papíry a my jen myšlenky , někoho cizího , kdo si náš veme zpět až se ráno zase vzbudí a až jeho si vemou ,tak bude co ? To , že někonečno nemá konec , přece neznamená , že nemůžem dojít do půlky a nebo ano ? nebo ano ?