Třetí strana mince

Třetí strana mince, takový mystický pojem. Už dřív jsem o ní přemýšlel, ale na pubertální mozek to bylo tehdy příliš komplikované. Teď už mám o věcech trošku jasnější představu. S přibývajícími roky se vrátila i tahle myšlenka.
Asi jako většina naší mladé generace, i já mám hluboko v sobě zakořeněnou touhu porozumět všemu, všechno vědět a umět. Je to naivní, ale zároveň taky důležité. Vidět věci takové jaké ve skutečnosti jsou je jistě přáním všech lidí, většina z nich, ale už pod údery života a naší konzumní společnosti, na realitu rezignovala. Denně nosí brýle které jim svět nasadil, ani je už nevnímají. Je to asi jako, když už se tak dlouho cítíte špatně, že i zapomenete jaké je to cítit se dobře. Dar mládí spočívá ve svobodě duše. Těch několik lidí, kteří svoji duši dokázali uchránit, patří k těm nejbohatším na světě.
V ruce si pohrávám s malou zašlou mincí a hlavou se mi honí tolik myšlenek. Jedna z nich patří i té třetí straně mince. Podívám se do dlaně. Snažím se pochopit, kde se skrývá. Jaký je rozdíl mezi dobrým a špatným, krásným a ošklivým. Hlava začíná zase stávkovat, toho myšlení a úvah je na ní asi moc. Lehám si do trávy a oči obracím vzhůru k nebi. Obklopuje mě nekonečně hluboká modř, po které se líně šourají mraky odnikud nikam. Připomnělo mi to zase ta dvě slova, dobré a špatné a to, jak se v našem světě tyhle dva pojmy chvíli co chvíli mění svoji podobu, přesně jako obloha. To co vidíte se během okamžiku může změnit ve svůj pravý opak, sám jsem to zažil mnohokrát. Napadá mě jestli ta třetí strana mince vůbec existuje, nebo jestli existují dobro a zlo. Možná třetí stranu tvoří ty zbylé dvě, dobro a zlo, že je jen jeden pojem, skutečnost a tím neustálým tříděním věcí se nám ztrácí z dohledu. Ptáte se mě jak ji vidět, když dnešní svět je plný nejistoty a lží, které nám někdo vnucuje jako pravdu…? Já nevím…