Anotace: Po vyslechnutí projevu předsedy ČSSD Jiřího Paroubka proneseného během 1. části sjezdu strany dne 14. 2. 2009 jsem si položil otázku, kde leží hranice mezi sebevědomím a nafoukaností.
Jojo, to by si měl Jířa (a nejen on) vzít k srdci. Ale možná je lepší, když to nečtou...
06.05.2009 02:02:00 | lumek
Pravda, Špáďo, možná by ses tak uvrhl v nebezpečenství. Tady zaplať pán bůh nic takového nehrozí. A ta emotikona? Čert ví...řekla bych úsměv s pozdvihnutým čelem a ďolíčkem na tváři?
20.02.2009 07:53:00 | Dota Slunská
Díky Niko, díky Doto.
Doto, možná, že je pro mě lepší, že mne čtou jen tady. Kdyby mě někteří zástupci lidu a jiní papaláši nahoře četli, otevíral by se jim možná samou nes(t)oudností nůž v kapse (a na potvoru poblíž mého stehna či boku). Na srazech mne snad nikdo nepodřízne. (Má rodina mě ještě totiž celkem dost potřebuje, děti jsou nedoštudované, rodiče částečně potřební... |:-°). Ale přesto mne ten lichotivý vzkaz potěšil, ó.
Apropó, dovedla bys pojmenovat ten emotikon?
20.02.2009 01:58:00 | Špáďa
Mno, když už jsme u tej hranice... já myslím, že někteří lidé je namaj a jdou aj přes mrtvoly... hmmm, to je blbé, že?
19.02.2009 15:24:00 | NikitaNikaT.