Život a osud

Co je to vlastně život?? Je to duchovní cesta člověka, který touží po naplnění svého bytí na tomhle světě? Nebo je to bytí člověka na světě, které slouží k poznání sebe sama? Určitě si mnozí z nás pokládaly podobné otázky „Proč vlastně žijeme?“ „Čím jsme si to zasloužili?“ nebo „Jaký je můj úděl na tomhle světě?“ Někdo věří v osud. Osud každého jednotlivce… Každý musí dosáhnout toho, co mu život přichystal Ať už je cesta jakkoliv dlouhá, jakkoliv těžká nebo zdráhavá. Musíme jí projít, i když nechceme. Jiní zase věří, že každý je strůjcem svého vlastního osudu a svého štěstí na světě. Pár z nás zase věří, že si člověk zvolí vlastní cestu, ale osud mu stanoví, kam tou cestou dojde.
Proč vlastně musíme žít? Aby po nás zůstaly vzpomínky? Postarali se, aby náš druh nevymřel? Nebo je v tom něco hlubšího? Něco, co se nedá slovy vysvětlit… Něco zvláštního, magického. To něco, je to, co nikdo nemůže nalézt, ale přesto to hledáme. Možná je jenom účelem života smrt. Ale mezi smrtí a životem je vždy část, která znamená mnoho pro lidi kolem nás, pro zvířata a také pro nás. Ta část, kterou jsme prožívali a kterou jsme prožili, tak, jak jsme jen mohli.
Ne však každý žije tak, jak jen může. Někdo žije jenom pro to, aby mohl přežívat, aby mohl být na světě co nejdéle a byl co nejbohatší, měl se co nejpohodlněji… Ale proč? Protože má strach ze smrti? Z té má jistě strach každý… A kdo říká, že ne, tak je lhář anebo věří, že na světě ho už nic nečeká nebo se bojí naplnit osud, který mu byl dán…
Já věřím, že člověk má určený svůj osud, ale jak ho naplní, záleží jenom na něm samotném. Jestli se bude zdráhat ho naplnit nebo bude na něj naléhat. Půjde cestou dobra či zla. Všechno je to jenom na něm samotném. Když se nad tím zamyslíme, tak hodně lidí může říct, že všechny čeká stejný osud… A tím je smrt… To je ovšem pravda, ale co osud, který musel člověk naplnit, aby mohl zemřít? Co když ten osud nenaplní? Bylo by to vůbec možné? Možná kdyby zasáhla vyšší síla… U někoho by to byl bůh, u jiných zase příroda… A ostatní by namítli, že nic takového neexistuje a že je to jenom chyba toho člověka, který nedokázal to, k čemu byl přeurčen. Možná tomu tak je a možná také ne… To už určí náš osud. To, jak budeme žít svůj život, který jsme získali. Ten, který nám byl dán, jako velký dar, který se musí mnoho z nás naučit správně využít. Mnozí z nás se musí naučit žít tak, aby si život, ten dar, co nám byl dán, užívali naplno a nikdy míň. Aby naplnili osud, který jim byl dán.
Všechny nás nakonec potká to, co jakékoliv tvory v celém vesmíru… A nikdo tomu nedokáže zabránit… Ale stále je tu osud, který musíme naplnit. A život, který jsme proto darem dostali. Tak si ho užívejme a snažme se prožít naplno, dokud ještě máme čas, než se náš osud naplní.