Co slyším když zavřu oči (Melodie mého srdce)
Anotace: Toto je má seminární práce z hudební výchovy na téma: Co slyším když zavřu oči.
Co slyším když zavřu oči? Tuhle otázku jsem si dovolila položit osobám, které pro mě něco znamenají. Nejlepší kamarádka mi odpověděla že tlukot srdce. Rodina mi odpověděla že by potřebovali ticho a to v mé a sestřině přítomnosti nelze. A co slyším já? Tak o tom se chystám napsat tuhle slohovou práci. Typické hučení procesoru vynechám, to slyším doma. Ale v přírodě, to je jiné.
Hudba, nebo spíš tóny, které slyším záleží na náladě, na místě a také na ročním období. Také to ovlivňuje to co bych nazvala životním posláním. Něco se mi nedaří, pokouší se o mě deprese a já, jediné co udělám je že si přitáhnu kolena k hrudi a zavřu oči. V té chvíli slyším metalové riffy na elektrickou kytaru. Hudbou žiji, stačí zavřít oči a vybavit si melodie mých oblíbených písní které mají text, který popisuje podobnou událost, ve které se momentálně nacházím. Třeba teď píšu a poslouchám k tomu soundtrack k filmu Twilight (Stmívání). Jsou to takové poklidné melodie, a při takových melodiích mi jde psaní jednoduše, protože mám o čem psát.
Zavřít oči a poslouchat, mi pomáhá tvořit. Poslouchám tóny a v mysli se mi přehrává příběh. Příběh který později otisknu na papír, nebo do wordu. Poté si ho buď ponechám skrytý světlu světa, nebo ho otisknu na amatérskou literární stránku liter.cz. Píšu hlavně básničky. Nějakou povídku občas také stvořím, ale pak neumím skončit tak píšu dál a najednou je z toho román. Jelikož píšu volným stylem fantasy, tak při psaní povídek poslouchám gothic metal.
Co pro mě znamená gothic metal? - Neubránila jsem se tu otázku napsat abych na ní mohla odpovědět. - Mé začátky v metalové hudbě. Na tomhle metalu jsem začínala, byl se mnou vždycky. V mp3 přehrávači. Byl semnou při rozchodu s přítelem, slyšela jsem své riffy které jsem se později také naučila. Zamilovala jsem si je víc, v akustické podobě byli tak krásné. Gothic metal se mnou byl i po rozchodu, pomáhal mi vše zvládnout. Byl stejně temný jako má duše. Temnota k temnotě, ale black metal byl temnější.
Co pro mě znamená black metal? Tak jako zpěváci ze sebe vyřvávali temné texty a tvrdé basové kytarové riffy od kytaristů které div netrhali struny, tak já se utápěla v životě a znovu hledala sama sebe. Mé pocity byli na stejné vlně jako zpěv v black metalu. Ale ani krutost, bolest a samota netrvá věčně. Do mého srdce se vybrnkával další, tentokrát power a speed metal.
Co pro mě znamená power a speed metal? Srdíčko se zacelovalo a já byla přijata na tuhle školu. Power a speed metal nebyli tak temné jako black a gothic metal. Nehodlám se jich vzdát, jsou hudbou mého života, ne srdce, o tom budu psát později. Tyhle styly mi pomohli si utvořit blok proti lásce, ty kytarové riffy slyším každodenně. A k tomu mp3 nepotřebuji. Utkvěli mi v paměti, přehrávají se, zhudebňují všechny mé pocity.
Co pro mě znamená japonská hudba? Dává mi radost. Jejich hudba se označuje s J na začátku. Proto ji hned poznám. Když už jiné style než je metal tak jedině japonské styly. Japonské skupiny kombinují různé styly a jazyky dohromady. Mají na mě své kouzlo. Nejčastější je kombinace rocku a rapu. Vzpomínám si že jsem jeden den zvládla luštit sudoku a pořád dokola poslouchat Change! od UVERworld. Jsem mírně ujetá na Japonsko, jejich hudba je úžasná protože Japonština sama o sobě zpívá. Je to krásný jazyk. Sama tradiční japonská hudba je krásná tím jak dává důraz na jednotlivé vybrnkávané tóny.
Když zavřu oči v lese, zaposlouchám se do zvuků přírody. Na jaře to je zpěv ptáků. Na podzim šum padajícího listí a v zimě klid. Poslouchat jak padá sníh z korun stromů je nádherný. Ano, i tohle je pro mě hudba. Ta nejkrásnější hudba, hudba přírody.
Na mém oblíbeném, klidném místě, kolínského lomu slyším zvuk vlnek. I voda mi hraje. Je jedno jestli poslouchám u moře dunění vln které omývají pobřeží nebo naráží do útesů. Je jedno jestli poslouchám vodopád, potůček, řeku, soutok, pramen nebo studánku. Šum vody, to je hudba mého srdce. Jsem vodní znamení, vodu mám ráda v každém skupenství. Ať už jako sníh nebo led.
Když jsem na snowboardu a sjíždím svah. Tak slyším hučení vleku, ale to není hudba. Pro mě je hudba když slyším jak sníh odlétává od prkna. Takové chvíle si ozvučím rockem. Nemusím zavírat oči abych tu hudbu slyšela. Navíc zavřít oči třeba při sjíždění takové Černé hory by se mi asi nevyplatilo. Určitě bych slyšela rock kdybych sjížděla hory v Alpách. Je to takový můj malý neuskutečnitelný sen. Kdybych sjela nějakou horu v Alpách tak bych určitě neslyšela We are the champion, ale od anglické skupiny Rooster skladbu On the road.
Nemusím poslouchat jenom metal a rock. Mám své slabé chvíle kdy se dokážu zaposlouchat do pomalé, krásné, melodické písničky. Vyhýbám se zamilovaným textům, kvůli vzpomínkám. Nechci se pídit do minulosti. Je to za mnou. Jenom občas si nějakou pustím, ale musí být smutná. A stejně rychle mi přiroste k srdci jako se dokáži zamilovat.
Mám své oblíbené skladatele. Pokusím se vyjmenovat ty co jsou pro mě nejdůležitější:
Black Sabat
Aleš Brichta
Alice Cooper
Apocaliptika
Arakain
Argema
Daniel Landa
Delain
Epica
Evanescene
Hammer Fall
HIM
Kiss
Kreator
Lacuna coil
Linkin Park
Metallica
Muse
Nickleback
Nightwish
Orlík
Ozzy Osbourne
Premier
Rooster
Scorpions
Sepultura
Sirenia
Slayer
Slipknot
Sonic syndicate
Škwor
The Rasmus
Utada Hiraku
UVERworld
Within Templation
XIII. století
Ráda bych se zmínila ještě o skladbách které mám ráda a dokážu si je přehrávat když zavřu oči.
Skorpions - White dove: K té se mi moc líbil klip. Nevím jestli byl amatérský nebo opravdový. Byli v něm děti v Africe. Taková srdcovka.
Rooster - Deep and meaningless: Další moje srdcovka. Zamilovala jsem si jí, přečetla text. Naučila. A teď jsem na ní závislá.
Ozzy Osbourne - Dreamer: Zaujal mě její text. Snílek Ozzy je pro mě král metalu.
UVERworld - Kimi no suki no uta: Další text který se mi moc líbil. Je zpívaná japonsky tak zní krásně romanticky. Je o neopětované lásce.
Agrema - Někdo tě trápí: Tuhle jsem se musela naučit zpaměti. Zrada, láska… text je až moc pravdivý, a pro moje srdíčko hřejivý.
Sonic Syndicate - My escape: Krásná metalová píseň. Je o pocitech ze světa, duše, samoty a pochopení.
Linkin Park - Leave out all the rest: Poprvé jsem ji slyšela ve filmu Twilight. V překladu znamená Vynechej všechno zbytečné. Text je lehce zamilovaný a moc krásný. I melodie. Dokázala jsem ji poslouchat devět dní v kuse. Naučila jsem se jí na kytaru. Svým způsobem o mě vypovídá. Moje srdcovka a zároveň nejoblíbenější písnička.
Nightwish - Creek Mary’s blood: Potok Mariiny krve. Nejkrásnější je na ní začátek. Nejdřív zpívá indián a potom bohyně zpěvu Tarja Turuner.
Take That - Rule the World: Touhle písní končil film hvězdný prach. Četla jsem to jako knížku a tahle písnička je pro tento film jako dělaná.
Naruby - Vzal mi tě stín: Krásná. Je o dvou lidech které rozdělila smrt. Moc mi přirostla k srdíčku, v něčem je pravdivá a připomíná mi jednu osudnou chvilku mého života. Moje nejlepší kamarádka ji má také moc ráda.
Nightwish - Phantom of the Opera: Je z mé oblíbené opery. Fantom Opery mi přirostli k srdíčku dost. Má v sobě kouzlo. Ta zpěvačka je opravdu Andělem hudby.
Aleš Brichta - Spravedlnost bývá slepá: Pravdivá. Já i má nejlepší kamarádka máme Brichtu moc rádi. Pro mě je český metalový král.
Tím bych asi skončila. Kdybych psala o jednotlivých skladbách tak bych popsala dost listů. Abych to shrnula tak hudbou žiji. Je pro mě jako voda a vzduch, a když zavřu oči tak se po přehrávají nejrůznější melodie a kytarové riffy které miluji a nedokázala bych bez nich v určitých chvílích existovat. Každá kapela pro mě něco znamená. Jsou také styly které by se mi nikdy v hlavě nepřehrály a to je třeba disko a rap.
Komentáře (0)