Anotace: ...za to, že jsi byl, jaký byl... Nejsi se mnou, ale snad se na mě díváš odněkud zezhora..věnováno Honzíkovi
Jednoho Honzíka budou pohřbívat zrovna ve středu.
Jeho pouť byla krátká. Na své cestě měl už daná trápení se kterýma se musel poprat.
Lidé dokážou být krutí a jejich krutost ho dohnala k poslednímu zoufalému činu.
Jen zní mi otázka Proč musíme být na sebe tak zlí?
Š´TASTNOU CESTU V LEPŠÍ SVĚT, VÁM VŠEM CO JSTE UŽ NEUNESLI LIDSKOU OMEZENOST-KRUTOST A BÍDU.
06.06.2009 10:12:00 | Lady L
navždy v našich srdcích mohou naši milovaní stále žít...krásně, smutná,dojemná...
18.03.2009 11:59:00 | Agniezka
Žádný člověk nezmizí, už nikdy z našich vzpomínek, který prošel naším životem... Jen vůle Tvá, odhodlání, síla a naděje... Tě znovu vrátí do života... nejsi sama a někteří jsou na tom hůře... je to jediné, co na to mohu řéct, čím Tě nakopnout a posunout dál.
11.03.2009 12:55:00 | NikitaNikaT.
Nikdy nezapomeneme na to, co nás zavedlo k duze a ještě dál....moc krásně napsané.
09.03.2009 19:02:00 | floreciente
Odísť v tom najlepšom sa nepodarí každému. Bolesť, ktorú taký odchod zanechá, sa vykúpi radostnými spomienkami. A tie ostanú.
09.03.2009 11:43:00 | maranika
A jen na to hezký vzpomínej.... zažili jste neco vyjimecnýho, někdo třeba ani nic takovýho nepozná, toho si važ, to si hýčkej a nikomu nedovol, aby vám to sebral
09.03.2009 11:19:00 | Caracol