Rub a líc

Myslela jsem si...když budu mít spoustu přátel, dobré známky, partnera, nebudu nikým pomlouvaná, s nikým se nebudu hádat, teoreticky dobrou postavu....že budu šťastná.

Omyl to byl,
já už to vím.
Každý rub,
má i svůj líc.

Měla bych být šťastná, když mám tohle všechno,ale nejsem!
Jak to?!

Mý přátelé trpí,
v samotě jsou.
I když jsem u nich,
všechno mi neřeknou.

Jsem vrba, smířená vrba sama se sebou, která umí naslouchat, pomáhat, ale nemůžu všechno dělat za ně. Snažím se jim dávat rady, ale nestačí to...Bože, jak ráda bych byla, kdybych jim uměla pomoct.

Dobré známky mám,
i za tu oplátku,
že pospíchám já.
Vždycky nevyspalá,
nikdy nedospalá....

Každý rub má
i svůj líc.
Au!
Já už to vím...