Žiletka a já

Nad kterou touhle úvahou,
ti vlasy hrůzou nevstanou.?
Jednou na mě přišla depka, byl to spíše pocit chladu, že nemám o koho opřít bradu.
Všechny holky kluka maji, všechny s nimi slintají.
A já nic, já jsem tu sama, jako kůl v plotě a hovořím tu o životě.
Tak jsem vzala žiletku, chtěla jsem to udělat, ale nešlo to , je snad tupá, nebo mám strach ?
Nevím, proč to nezvládnu, tak píšu tuhle úvahu.
Prosila jsem každého, jestli mi pomůže, jestli mě pořeže, nic z toho, mám se jít prý léčit,ale já nepotřebuji léky, z toho pukám vzteky.
Jsi histerka!, chceš se jen zviditelnit, říkají.
Když jsem našla odvahu a nachystala žiletku, došlo mi že není kam, na ruce to nechci mít nechci si ty ruce zhyzdit víc,
tak mi pomozte z těchto hlubim pryč.
Kde si mohu zhyzdit kůži, kde ji mohu zhyzdit trny růží ?
Každá rada nad žiletku, nad tu moji kamarádku.