Na vlně

Možná název trochu zklame ty co mají rády vodu, ale nebudu psát o vlnách na moři, jezerech, přehradách atd.
Jedná se spíš o vlny, které nám připravil sám život.
Jak se zpívá v jedné písničce: jednou jsi dole a jednou nahoře.Tak tohle přesně mám na mysli.
Každý z nás má od svého narození vlivem postavení pla-
net a jejich vzájemným magnetizmem určené základní povahové blastnosti a od nich se odvíjí a začíná naše vlastní plavba na vlnách životních.Jsme jako lodičky z ořechů se svíčkou uprostřed, občas se s někým srazíme a se šrámy na duši i těle pak plujem dál, a nebo si ve dvojici plujem klidně na vlnách osudu.
Nejdřív ve vleku jeden a pak druhý a bez větší bouřky
a vlnobití spolu doplujem až do přístavu.Tak je to i
trochu na nás kam svou loďku popostrčíme, na jaké moře
se vydáme, s kterou loďkou poplujem po boku.
Záleží na souhře obou kapitánů oříškových lodiček, a po-
kud ta není a jeden plachty napíná a druhý je stahuje,
tak nemá smysl plavat dál spolu a měli by plout každý sám.A pak si hledat tu svou cestu, pro další plavbu tím
svým životem.Vždyť těch ostatních skořápkových lodiček
je na tom životním moři krásně moc.
Tak štastnou plavbu.