Osud je holt svině

Když ostatní se perou za naše pocity, nenávidím je.
Co mají co sahat na naše vystavené suvenýry, které nám dávají na odiv to, že zítřek ještě nepřišel.
Kdyby totiž přišel, byl by zase jeden krásný suvenýr z našich dní, už dávno rozbitý.
Jenomže není, tak ať je nechají na pokoji!
Každý den si vystavíme jeden, ale co když nám jednou dojdou? Co když nebudou?
Skončíme i my? Nebo půjdeme dál i bez suvenýrů?

Vím, že až odejdeš, už tě nikdy neuvidím.
Není to jako když jsme chodila s kamarádem v páté třídě. S tím když jsme se rozešli, viděli jsme se pak každý den a já věděla, že ještě po další čtyři roky, se vidět budeme, ale u tebe je to jiné.
Ty když odejdeš, tak navždy.
Už nikdy tě neuvidím a toho se možná bojím víc, než konce.
I když, tyhle dvě věci jdou spolu ruku v ruce.

Konec / Nenávratnost
Nenávratnost / Konec

Už nikdy tě neuslyším a ty to víš.
Už nikdy tě neuvidím a ty mi to odkýváš.
Odejdeš dřív než já a nedobrovolně, což jsi mi řekl nedávno sám.
Jakoby ´sis´ byl jistý. Jakoby si věděl.

A toho se bojím.
Nemám ráda myšlenky na konce, když to teprve začalo.
Nemám ráda pocit, když vím, co se stane.

Ještě se mnou chvíli buď......................