nesnáším tuhle větu, ale tohle se prostě stává. Neboj, já to taky znám, ale naštěstí mí nejlepší přátelé od dětství jsou pořád mými nejlepšími přáteli. Ale vždycky to tak taky nebylo, dá se říci, že cestu k sobě jsme si našli až po maturitě a celou střední se nevídali, tak přeju hodně štěstí, třeba to vyjde...
12.05.2009 21:01:00 | bez nápadu na přezdívku...
Chápu tě,taky jsem měla v dětství jednu velkou kamarádku,která mi za posledních 15 let napíše s bídou smsku na vánoce,no a letos na velikonoce jsem napsala já jí a ona mi ani neodepsala.Pokud toužíš po tomto druhu přátelství a chceš s kamarádkou navázat vztah zpátky,udělej pro to maximum,ale nezapomeň,že už to nebude to,co bývalo.Spíš ve vás zůstane vzpomínka na krásné dětství,jenže s přibývajícím věkem je to zase jinéˇDívky vyzrají v ženy,starají se o rodinu,děti,jejich zájmy,práce můžou být jiné a k tomu přiměřeně samozřejmě a ve stejné oblasti zájmů hledají zase jiné kamarádky.Mně tu moji kamarádku nahradily zase jiné,se kterými si velice dobře rozumím.Nemám jich sice nějak moc,ale o to jsou lepšími,kterým můžu říct kolikrát daleko víc než vlastní rodině.Tak pokud se ti nepodaří navázat s bývalou kamarádkou kontakt,nebuď z toho smutná.Dívej se dopředu,najdi si novou.Ale na tu z dětství nezapomínej.Netrap se,že už nejste spolu,"ulož si ji do hlavy",do památníku,který ti pomůže třeba jednou,až budeš hodně starší,zapomínat na to,co tě bolí,trápí.Budeš vzpomínat daleko víc než kdy jindy na všechno to pěkné,co jsi v dětství prožila.Pracovala jsem jako pečovatelka a vím,že starší lidé to tak dělají.Dělá to tak i můj taťka,teta,mamka.Tak běž se vztyčenou hlavou dál a řekni si tak jako i já - budu se dívat dopředu,minulost si schovám na stáří...
02.05.2009 22:43:00 | halo