Myslím, že bys to neměl vzdát. Trochu jsi mi připomněl myšlenky Edwarda Cullena. :) Ten taky chtěl odejít pryč od těch které měl rád, ale nakonec to nevzdal i když měl strach že jim ublíží. Dělal VŠE proto aby to tak nedopadlo. Věřím, že TY to taky zvládneš.
09.05.2009 18:11:00 | Anne Leyyd
apropo IMHO kdybys chtěl opravdu odejít, tak odejdeš a nemáš potřebu to avízovat - prostě to uděláš
takže udělám, to co jsi možná chtěl týmto článkem dosáhnout:
Prosím tě, neodcházej.
06.05.2009 17:36:00 | Romana Šamanka Ladyloba
nejsi špatný!!!
sákryš chlope
Odpusť sám sobě, že neumíš neubližovat. Teprvě pak dokážeš odpustit i jiným, že to jaksi taky nedovedou.
A to neznamená, že jsou špatní.
Všichni jsme tady, protože se učíme. Kdybychom to už věděli, jak na to, tak tady nejsem, jsme někdě jinde, a učíme se na další level.
Škoda, že orginál již neumím najít, ale tady je úryvek z jedné úvahy, co jsem onehdá nalezla na webu (http://ladyloba.blog.cz/0809/symbol-naivity):
-- >
Z člověka se stane zrádce jednodušeji než se zdá. Po celý život se každý z nás dostává do situací, kdy je nutno zvolit jedno na úkor druhého. Už jako malí zrazujeme. Volíme, jestli budeme spát s plyšovým medvídkem a plyšový pejsek půjde mezi ostatní hračky, nebo naopak. Zvolíme jednoho, čímž zrazujeme druhého. Jako dospělí nejčastěji řešíme otázku dvou partnerů, z nichž jeden často představuje rozum a druhý srdce. Máme poslechnout rozum a zradit srdce? Nebo máme poslechnout srdce a tím dát rozum naprosto k ledu?
06.05.2009 13:02:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Těžko řéct, kde je a v kom je chyba... teď je doba mrzutá, možno není chyba nikde, možno to jen tak cítíš.
06.05.2009 12:02:00 | NikitaNikaT.