Smrt aneb téma nekonečné

Tajemství nás zahalí a už víc nevyplaví.
Z moře vzpomínek a slz čekání na odpuštění,
smrt nemá chuť na hraní.
Bez pozvání přichází a nesmrtelnými nás činní.
Rovnováhy jříchů krví splavených, učiníš bolesti ranných, andělů n nebesích.
V opojení tajemných, v něž nikdo neveří,
sedí nad hradbami lesa krve zalitých.
Čeká až se podaří, potkat se srdci bujarých,
v nočním svitu růží uvadlých.