Nádraží

Seděla jsem na vlakovém nádraží
Nečekala jsem na nikoho
Jen jsem chtěla být chvilku sama uprostřed lidí
Nemluvit
Neposlouchat

Jen být

Přišel ke mně pes a posadil se vedle mých nohou
Tiše mě pozoroval

Lidé se procházeli, povídali si a tajně kouřili

Kousek ode mě seděl opilec
Něco na mě křičel
A bál se mě

Dvě děti si hráli
Maminka je nustále okřikovala

Seděla jsem uprostřed vybrané společnosti
Sama
A bylo mi dobře

Dva milenci se opodál líbali

Mám jít na ten sraz se střední, ptala jsem se sama sebe v duchu
Tohle je malá zkouška, jen v jiném lokále

Opilců tam bude víc, pokřikovat budou jen ti nejlepší, povídat budou všichni najednou o všem a o ničem, milenci se brzy vytratí

Nepůjdu tam
Spřetrhané nitky se již svázat nedají a každý jsme již jinde

Zvedla jsem se a ocházela
Všichni se po mně otočili
Vždyť vlak přece ještě nejel?

Opilec mi zamával
Pes si sedl na lavičku místo mě
A čekal na někoho dalšího, koho zachrání.