Anotace: ...někdy není probuzení takový, jaký bychom si přáli...jn chvilkovej pocit po probuzení...
Smutno, smutno mi je z čtení tvých řádků, když vím, že nejsou určeny mně...
29.06.2009 15:04:00 | lenochod Sid
Mile výstižné...Nedávno jsem prožívala to samé, ale už je opět vše "při starém":-D
Pro Tebe ST
16.06.2009 20:04:00 | Mounkey
Krásně napsané, zcela výstižně. Bohužel je to někdy opravdu tak. Snad bude víc takových probuzení, kdy bude člověk rád, že se vzbudil :) ST!
12.06.2009 13:05:00 | Anne Leyyd
proč čekat na někoho, kdo žije v našem srdci?
Není třeba čekat, když je pořád s námi, v myšlenkách, v pocitech, v nás...
07.06.2009 13:54:00 | Caracol
Máš pravdu, ostatně každý z nás by možná dokázal napsat a popsat skutečné pravdy, ale je málo těch, kteří dokáží nést svou kůži na trh:ST
05.06.2009 20:51:00 | Holis
TO NikitaNika: Jj, člověk musí jít dál a já jdu, šlo jen o chvilkovej pocit, kdy se člověk probudí a je z toho všeho trochu zmatenej a padne to na něho...
05.06.2009 15:35:00 | malý lachtánek
Ale jednou aj ten smutek odende preč a ty si uvědomíš, že musíš jít dál, dál s časem, životem, postavit se osudu... a jednou... do srdce vkočí někdo jiný... věř, že Tvůj "anděl" by si to přál, chtěl...
05.06.2009 15:21:00 | NikitaNikaT.
... a může být i naopak... někdy sen může být hrůza a pak jsme rádi, že to byl jen sen...
05.06.2009 14:48:00 | Stoneman