"...až vstoupí do světa knih, uvidí tam mé jméno..."

Někteří autoři se zapisují navždy do našich duší. Ovlivňují naše myšlení a jejich díla vídáme na každém kroku, stačí vstoupit do knihovního světa; knihkupectví, knihovna, antikvariát, Váš dům. Někdo má knih více, jiný méně, a jiný jich má víceméně také pár.
Proč vlastně čteme knihy? Co nám to dává? Pocit, že na tom jsou jiní ještě hůř? Když je nám zle a ležíme celý den v posteli, většinou se zabavíme listováním nějakými letáčky, reklamami. Nejčastěji však knihami. Krásné slovo. Knihy, knihovník, knihovnice.
K-N-I-H-A.
Podstatné jméno.
Dvě slabiky.
Význam pro něco, co je našemu srdci tak blízké a vzácné!
Název věci, kterou všichni musíme obdivovat.
Nemyslím školní knihy, tedy učebnice obsahující sáhodlouhé nudné vypravování a pořád stejné barevné obrázky nevyjadřující skutečnost. Myslím pěkné knížky, které nás doprovázejí už od dětství.
Maminky nám četli knihy, ve škole jsme měli nějakou tu knížku, dárek za vysvědčení? Knížka pro první čtení, nejkrásnější pohádky a příběhy.
A co dává čtení knih vám? Proč je čtete, proč se snažíte něco napsat? Chcete se také zapsat navždy do duší svých lidských příbuzných?
„…a až jednou lidé vstoupí do světa knih, uvidí na každém kroku mé jméno…“