Už zhasla

Už zhasla. Knotku se ještě kouří. Vzhůru ke stropu se vznáší tmavý,smradlavý dým. Malý provázek se pomalu stačí do klubíčka směrem dolů. Žhavý knotek uhasl. Jeho krásně zářivě červená barva zmizela, a nahradila ji černá. Zbytek rozehřátého vosku pomalinku stéká po dlouhé straně vysoké, mohutné, růžové svíčky. . Teplý vosk pomalu tuhne a zanechává po sobě abstraktní dílo. Přes okraje svíce stékají malinkaté potůčky, z roztavené teplé hmoty, zakončené nepatrnou kapičkou. Na povrchu roztaveného vosku, začíná tuhnout slabá vrstva vosku.
V okolí je tma, a to teplo, co bylo, již není. Dohořela svíčka, moje poslední naděje, teplo, světlo, celá moje víra.
Všude se rozléhá jen chlad a tma a ticho.
Sahám po další zápalce která by svíčku znovu rozzářila. Krabička je již prázdná.
Opět v mých myšlenkách převládá bujná a strašidelná fantazie.
Je pozdě večer, chce se mi už spát. Stále dokola zývám, a oči se mi zavírají i přes třetí šálek kávy.
Jdu do koupelny si opláchnout obličej studenou vodou a znovu usedám k malému stolku v kuchyni, a dopije poslední kapku už vychladlé kávy.
Zaposlouchá se do ticha. Slyší jen hlasité bubnování kapek na parapet u okna. Vítr už začíná ustávat. Postupně se začíná vše vracet do normálu.

Ráno se muž probudí v posteli, celý zpocený! Proč zhasla svíčka? Co se vlastně tu noc dělo? Jaky měla důvod zhasnout?