osamotě

Je krásně, to mi teď napadlo
sedím si na zahradě a jen oheň praská
oči mi od něj slzí a přesto přikládám
pro to kouzlo těch plamínků

Všichni pomalu odcházejí a já si sedím
proč to jen netrvá déle?

Ta chvilka té samoty a třpytu hvězd, co dnes moc nesvítí
a já je nestíhám chytat a něco si přát

Zvoní mi telefon
to už je zítra?
Nezvedám ho, nechte mě ještě chvilku osamotě

Dívám se kolem sebe
vše utichlo, jen mi doléváš trošku vína
Lahodná chuť

A najednou věřím na zázraky
pod nebeskou peřinou

Ještě se umíme mít
ještě se umíme smát
ještě se umíme pozastavit

Zvedám ten telefon, co zase mi hraje v uších
ta melodie, je celkem zvláštní
a zvláštní je i ten člověk na druhé straně

Pohladí mě slovy
a já se pousměji do toho ticha, jen zlehka
A ona to ví

Jak moc nás naši přátelé umí povzbudit a pohladit
říci jen jedno slovo, které se zvážit nedá
A přitom nestojí nic

Najednou přemýšlím za čím se honím?

Pramínek mých vlasů mi hřeje v dlani
a oči mám přivřené

A myslím na ticho

Nikam se nehoním
jen jdu
Přeci jen mít směr je úžasný
Jen kličkovat k cíli

A nemít strach
ale bát se jen malinko, je lidsky vzácné

Otvírám oči
a cítím tvůj pohled
uši máš nastražené
a vysvětlit ti, že se nic neděje nelze

Leháš si ke mně
a klidně si položíš hlavu

Jak věrný jsi můj čtyřnohý společník

A já si v duchu říkám
že jsou chvíle,
které nikdy nebudou stejné
nikdy se nebudou opakovat

Ani já nebudu stejná

Mraky půjdou jiným směrem
vítr nebude foukat
ani to víno nebude mít stejnou chuť

A já čekám na kapky deště

Přesto dojem v nás nikdy nesmyjí
naše problémy neutopí
a naše city nenaučí plavat