maska

Je těžké uvědomit si, kdo vlastně jsem.
V každé společnosti se člověk chová jinak. Jsem ve škole a hýřím vtipem. Proč? protože se to ode mě očekává. Jdu za svou kamarádkou a překypuju soucitem a pochopením. Proč? protože se to ode mě očekává. Jsem doma. Ano domov je jediné místo, kde masky není zapotřebí. Kde od vás nikdo nic neočekává. tedy, pokud zrovna nemáte manžela, bratra nebo maminku, kteří po vas chcou naprostou přesnost. Ale i tam, se člověk chová, jak chce.
Ale proč nosíme masky. Cožpak každý se musí chovat tak, jak to jeho okolí vyžaduje? Neunavuje nás to?
Když tancujete na zábavě mezi těmi všemi cizími lidmi, snadno si uvědomíte, že děláte přesně to, co ostatní chtějí. Přijde za vámi pěkny mladík a chce vás pozvat na panáka. vy ale alkohol uplne nesnasite. Jenomze jak odmítnout tohohle kluka, vzdyt se ode mě očekává, že pujdu s ním. A tak du. Snad každý zažil nějakou takovou situaci, kdy nedělal to co chtěl, ale to co měl.
Maska je ale zaroven vezenim. KAzdy touzi po svobodě a nikdo nedokáže být věčným vězněm sám sebe. Svoboda, to je to co dnešní době chybí.