12.6.2009 03.00

12.6.2009 03.00
...a ženy se mě ptají,co vlastně chceš? Mám být s tebou a nebo chceš abych odešla. Stavý obrovskou zeď mezi oběma možnostma, a nechápou,že si cením té rozmanitosti. Možná chtějí něco víc,ale já jim přece nikdy nelhal a nechci jim ubližovat.S každou z nich chci být jen tak dlouho abych pochopil, že je to jen na chvíli a třeba naposled, kdo ví.Já si je všechny uchovám - pamatuji si vše,protože to, co řekly a co jsem říkal bylo důležité. Jsou krásné možná proto,že vím že k nim nikdy patřit nebudu a ani ony nebudou mé.Vždy budou tajemné a třeba trochu odměřené ale pro ten okamžik se budem uctívat a respektovat víc než kdybychom byly zamilovaní. Věčnost okamžiku. V tu chvíli si dáváme to nejlepší ze sebe, protože ty malicherné lži nemusíme vyslovit a pravdu říkáme bez okolků. Přesto a právě proto v těchle minutách a hodinách je víc než v celých letech a staletích.