Umění dneška

"Umění" jakožto slovo chápu jako děj, znamená výsledek činnosti od někoho, kdo něco umí. Pojďme se spolu zamyslet, co umění splňovalo dříve a co máme na výběr z umění dnešního.Dle mého názoru pravé umění dokáže vtáhnout člověka do sebe, dojmout ho, rozesmát, dohnat ke zvídavosti, zamyšlení a dokonce ho poučit.V neposlední řadě považuji za důležité měřítko originalitu.

V současnosti cítím, jak si konzumní společnost nechala vkus a nějakou tu vyšší úroveň umění protéct mezi prsty. Vítězí kýče, rychlokvašky a vůbec vše co do umění vlastně nepatří a i před 20 lety by málokdo připustil, že se lidstvo k nevkusu takto obrátí.Takové projevy, které se na nás valí z přímých přenosů televize bychom tehdy mohli čekat spíš jen v hospodě.

Jeden z nějvětších problémů současnosti vůbec,který mě přímo drásá a pobuřuje je komercionalizace erotiky.Nejenže při těch kvantech nemůžeme mluvit o originalitě, ale každý musí přeci uznat především nemorální dopad na děti. Není to tak dávno, kdy se v horním rohu televizní obrazovky kolem 22.hodiny objevila hvězdička. Dnes? Dnes vědí, že je to zbytečné, protože by tam musela být celý den. Pak se ale nedivte, jaké dnešní děti jsou, nemluvě o vymoženosti jménem internet.

Co se týče výtvarného umění, vítězí abstrakce hrdě se řadící do originalit dnešního umění. To i kdejaké to dítě dnes stvoří v útlém věku dílo upřímnější, působivější i originálnější.

Možná jsem konzervativní nebo staromódní,ale výše zmiňované úpadky v televizi a výtvarnictví jsou důvody,proč mě toto "umění 21.stol." nezajímá. Avšak věřím, že se vše v dobré obrátí. Jednou určitě.

Nuže další položkou je literatura. Co čtu? Nevybírám něco, co mě na chvíli zaujme, rozruší či pobaví, nýbrž to, co mě obohatí a nezapomenu to snad do konce života. Kam se poděl tento přirozený pud? Samozřejmě, že v knihovně nemusítě být tak pečliví jako v knihkupectví. V naší zemi jde o kvantitu, ne o kvalitu.

Poslední, mojí oblíbenou položkou, u které to s úpadkem není jinak, je hudba. Ach, kam se dnes poděla pestrost, barvitost a hlavně upřímnost a originalita hudby? Asi odpočívá, proto ji poslouchám převážně z desek 90.let až na několik vyjímek. Alternativní hudba je naděje, ale stejně jako ve filmu, výtvarnictví a literatuře současnosti musíme zapátrat tak hluboko, jak se možná běžnému konzumentovi ani nesní...

Na závěr mě tak napadá, že většina lidí tak činí ze zvyku či prosté pohodlnosti "brát vše, co je přímo pod nosem."