Každé ráno

Každé ráno se podívám z okna a každé ráno si řeknu.. jsem tady.
Každé ráno se na sebe podívám do zrcadla a řeknu té tam.. jsem to já.
Každé ráno si obléknu šaty a řeknu té tam.. jak jí to sluší.

Jak nafoukaně to zní..

Každý den potkávám.. a každé ráno si někdo něco říká.. proč by si mě měl pamatovat ? Možná jen pro ten pohled .. ať říká cokoli.

Každý den mě někdo soudí.. každý den někdo někoho soudí, přirovnává.. každý den, každým dnem.
Každým dnem chceme být dokonalí a každým dnem jsme na začátku.. a každým dnem hledáme slova ..

Už nejsme na nule, už máme to víc, to dál, to něco, co je v nás.. každým dnem se s tím budíme..

Každý den se udivíme.. podíváme a uvidíme to vše...
A každý den je to v nás.. s námi..

Neumíme a nemůžeme to pustit.. nechceme..

Každý den budeme tací a každý den to bude v nás.. cokoli.. utíkat nelze a brát schody nahoru..jen to můžeme ..

Jen to, jen jít, dál a do hloubky..

Usmějme se i když nemáme důvod, i když si myslíme , že to nemá smysl.. má!
Každý malý úsměv má smysl, každá slza a každé gesto.. má, v nás.
Ať si kdo chce říká co chce...

Každý smutek má smysl.. a každé ráno i když se smutně probouzíme. i když hledáme to, proč se usmát. Třeba jen na sebe v zrcadle..