Paracelsus

Hluboký střed má v sobě každý z nás, kde pravda sídlí v plnosti... A ,,znát''-to znamená spíš cestu otvírat, již skrytá záře může unikat, než přivolávat světlo, o kterém myslíme, že je venku. Je na každém z nás, zda dokážeme vnímat signály,které se okolo nás kupí. Musíme se naučit je chápat a využít ve svůj prospěch. Pak budeme umět naslouchat podivuhodné síle - možná nějaké vyšší inteligenci, která řídí běh všech věcí. Mostem k jejímu pochopení mohou být i meditace, výklad snů či návraty do minulých životů. Přejdeme po něm jen tehdy, když odhodíme pravidla vědeckého chápání světa a necháme se vést intuicí, pocity a láskou.
Žijeme samozdřejmě také proto, abychom se jiným stavěli do cesty, abychom je ovlivňovali. Putujeme životem, abychom dali smysl jiným životům i proto je život zaplněn jak smysluplnostmi, tak řadou zbytečností je nabít zákonitostmi i nevysvětlitelnými jevy, je poznamenán uchvacujícími dojmy i dobrodružstvím, beznadějí i vírou, ztroskotáním i vzestupem, ochablosti i vzrušením.
Přez všechny tyto a další protiklady je však v jednom vždy stejný: Každý z nás totiž má svobodu slova.