Měla bych plno otázek....

Mám ráda v dnešním světě SMS...jsou velmi rychlé...žádné čekání...
...ale věřte ,že tu poslední bych raději nedostala
...psalo se v ní, že jsi odešel...
...zpětně se ptám?...kam odešel?
...dostávám odpověď:...na vždy odešel a už se nevrátí........oběsil se
...mám husí kůži...byl přeci tak mladý... mladší než já...takový ušatý klučina...
...vždy jen úsměv a optimismus... chuť do života
...jak ten mě dokázal vytočit tou svou lehkovážností a zároveň suverenitou... přesto, pak mě taky dokázal pořádně rozesmát...i ty stromy jsme spolu zkoušeli objímat a nasát z nich prý tu energii... kruci proč???
Proč jsi se neozval...dlouho jsi se neozval...
...vím je to dávno.. mnoho let uběhlo... slýchala jsem o Tobě...nedávno jsem se ptala sama sebe... copak je s Jožinem...s tím klukem ušatým?...mobily jsi měnil...častěji než ponožky -:).... tak jak na Tebe najít spojení?...
Škoda mladého života...kdyby...kdyby jsi zavolal!!!...třeba by bylo jiné řešení...
...třeba bych Tě vzala za ruku a odtahla Tě k nějakému tomu stromu... trochu té energie...jen trošičku
...co teď...TEĎ nemůžu nic...jen svíčku jsem Ti zapálila, u sklenky vína jsme zavzpomínali na ty Tvoje průsery,úlety..úsměvy i ty odstáté ušiska jsme měli před očima... zalili se nám slzou, loučili se s Tebou.. tak aspoň na dálku... a pokud budeš andílkem...mrkni na nás někdy...máme Tě ve vzpomínkách, na fotkách...tak nikdy nezapomeneme... ty ANDÍLKU S MALÝMI RŮŽKAMI