Jsem pánem své Země

Je špatné mít svůj názor? Lišit se od ostatních? Chtít lepší svět? Představujeme neklid, revoltu, boj proti komerci, systému, fašismu, rasismu, a vůbec proti celkovému násilí, ale i církvi... Je to životní postoj. Chceme pomoci světu.
Lidé dnes věří raději televizi a podobným mediím. Co o nás říkají? Že jsme banda feťáků s čírem, válící se ve škarpě, nosící roztrhané oblečení, že jsme opilci a kdo ví, co ještě. Ale kdo si poslechne názor takového občana? Když o nás kolují takové pomluvy, tak si nás každý šoupne do šuplíku a zamkne. Bude tomu slepě věřit a nebude to řešit, avšak necháte-li si to vysvětlit - náš postoj, to, proč to vše děláme, tak pochopíte, že neděláme nic špatného, ba naopak. Dobře, máme své „mouchy“, jako jsou třeba drogy a vandalismus. Ale který „směr“ je dokonalý? Navíc nejsme všichni stejní. To tato „zfetovaná“ menšina, mám pocit, nám tu pověst kazí. „Zfetnou“ se a dělají „bordel“, někdo je vyfotí jak leží na chodníku opilí... Pak si o nás nemají všichni myslet, že jsme ta „špína“. Bohužel jsou tací, kteří si myslí, že když si vyholí čírko, přidělají si řetěz na kalhoty, koupí si 3 pásky s pyramidami, připíchnou nějakou sichrhajcku a placku, nějaký ten stahovák, přišijí nášivky, začnou uznávat nějakou kapelu, roztrhnou kalhoty, koupí si „glády“, budou každý den „na šlupky“, objíždět festivaly a dělat nepořádek, tak že jsou z nich punkeři. Ano, jistým způsobem ano, ale vypadat jako punk neznamená, že jím jsi. Punk musíš mít hlavně v srdci, musíš ho cítit srdcem, nezáleží na tom, co si oblékneš, ale přeci jen je to odlišnost. DIY! (Do it yourself). Je to originalita, odlišení od ostatních, komercí posedlých spoluobčanů. Mít značkové oblečení může mít každý, ale vyrobit si něco sám, to je ono. Navíc tím ušetříš a ještě máš dobrý pocit z toho, že jsi si to udělal sám. Jenže ne všichni z nás to chápou, sice vypadají jako že jsou punk, ale vědí o tom něco? Proč něco takového existuje? Sice se jim líbí punková muzika, ale vědí, že vznikla na protest proti tehdejším kapelám a zpěvákům 70. let, kteří hráli své nudné písně? A teď si řeknete, že punk je jen rámus, že to není hudba, jenže ono o to ani nejde, jde o projev názorů a myšlenek. Text je tím hlavním. Vytvořili si prostě vlastní styl. Začátky punku nebyly jednoduché, ale postupem času si získal své příznivce a bude dál získávat. Kéž by to byli jen ti „slušní“. Věřím tomu, že jednou pochopíte, že my neděláme nic špatného. Tím, že se nechceme jen zařadit mezi vás a nečinně přihlížet, že se vzpíráme tomuto systému a jsme sví, že si děláme, co chceme, že máme své názory, bojujeme za lepší svět, že se rádi bavíme, kvůli tomu na nás koukáte skrz prsty? Nakonec podle vás budeme stejně ti špatní, protože jsme se dokázali odlišit, a vy se bojíte něco říct. Je to snad jen závist? Nebo snad jen to, že než abyste nás poznali víc, tak věříte okolí a necháte se od něj strhnout k jeho názoru? Nesnažte se nás pochopit, nepochopíte nás. Nejdřív nás poznejte a pak nás možná pochopíte. Chci jen tímto objasnit, proč se tak chováme. Pokuste se zamyslet. Jsme, jací jsme, proto, abyste si uvědomili, že je něco špatně - s vámi. Podlehli jste dnešní době, reklamy vás ovlivňují, vláda a televize vám cosi namlouvají atd. Chce to zamyslet se nad sebou, nad dnešní komercí, nad světem, nad tím, co se to tu vlastně děje...
Myslím si, že každý má rád zábavu, a my si to prostě užíváme. „Festy“, hudba, oblečení, alkohol, „pogo“, nepořádek, spaní pod širákem či ve stanu, protesty, atp. To k nám prostě neodmyslitelně patří. Někteří z nás ten tlak nevydrží a vzdají to, ale pokud nás bude víc, budeme bojovat za to dobré... Věřím tomu, že se to dá zlepšit. Jsem svým pánem, nepotřebuji zákony ani vládu. Je mi jedno, že nás odsoudíte kvůli tomu, že holdujeme punku, anarchii, nebo snad kvůli tomu, že jdeme proti fašismu, nacismu, rasismu, kapitalismu... Vaše hloupost. A po přečtení se na mě podíváte a řeknete si, co já o tom můžu vědět - netvrdím, že všechno vím, ale cítím to srdcem a hlavou zároveň, tak na mě nekoukejte jako na odpad a neházejte na nás jako na celek špínu a já si vás ani nevšimnu. Nedržím se toho vždy, ale je to můj život, naplňuje mě to a neohlížím se na ty, co nás zavrhují, odsuzují a mají nás za ty špatné. Nikdo mě neodradí. Věřím tomu, co dělám. Jen to můj život. A proto jsem pánem své „Země“.

(Děkuju za úpravu Michale :). Tak nějak jsem si to pak ještě udělala podle sebe :D)