Žiletka

Cítím, jak mi teplá červená tekutina stéká po ruce. Zavřu oči náhlou bolestí. Nemám ji ráda. Nemám ráda sebe. Nemám ráda nikoho, kromě své nejlepší kamarádky a trýznitelky zároveň. Žiletka. Ano, tak se jmenuje. Dostává mě do eufórie. Nelíbí se mi vždy ta počáteční štiplavá bolest, jež mi prostupuje všemi údy mého těla. Zavřením očí se jí snažím stimulovat, ale nemám to žádný účinek. Čím déle je zabodnutá v mé bledé pokožce, tím více mám chuť ji vytáhnout, ale nechci být její nevděčná kamarádka, která si neváží, co pro mě dělá. Snažím se prosit o pomoc, ale nikdo nenaslouchá, jen ticho. Ticho...