Někdy složité vztahy.

Často přemýšlím o vztazích mezi muži a ženami,uvažuju,čtu různé časopisy a hledám odpovědi na své otázky.Je mi teprve... už... třicet čtyři let,mám přítele,ale muži jsou pro mě ještě trochu záhadní tvorové.Prošla jsem různými zkušenostmi a tím,co jsem zrovna prožívala,se mi měnil úhel pohledu.

Co je ženské a co je mužské.V časopisech pro ženy se často dočtete,že být ženou znamená být slabá,zranitelná,submisivní,ale zároven máte být supervýkonnou pracovnicí,dokonalou matkou a temperamentní milenkou.Slučuje se to dohromady,řekla bych,že ne.

Poznala jsem dost vztahů,které fungovaly na čistě ekonémickém základě,naštěstí ne na vlastní kůži.Fungovaly jako obchod.Muž dodá peníze a žena útulnou domácnost a roztažené nohy.Bez citů,bez lásky,bez porozumění,hlavně,žejsou zaplacené složenky a činže.V tomhle případě být manželkou vlastně znamená být prostitutkou,jak napsala jedna spisovatelka.

A co je mužské.Být agresivní,arogantní,dominantní,je to to,co chceme...Myslím,že ne.

Myslím,že termíny,jako mužská a ženská role jsou zastaralé a stereotypní.Muži v sobě postupně objevují a měli by objevit svou citovou stránku a ženám by mělo záležet ne jen na super vzhledu a vygruntované kuchyni.Nejlepší je,když takové vykřikují,že ani náhodou nejsou feministky,aniž by věděly,co to je.

Ve vztazích,které nejsou skutečně rovnocenné,je něco patologického,vždycky jsem to vnímala jako sadomasochismus,něco nenormálního.Spousta mužů ještě dnes tvrdí,že jim ženy nejsou rovny.Tito muži by se možná měli zaměřit na partnery stejného pohlaví a byl by klid.

Docela by mě zajímalo,co si o tom myslíte,díky za komantáře.