Život je jako puzzle...

Život je jako puzzle. Osud tě hodí do krabice s dalšími 7 080 052 800 lidmi a řekne: ,,Hledej! … Hledej lidi, kteří tě doplňují, se kterými do sebe jednoduše řečeno zapadáte.“ A ty jdeš, hledáš, skládáš, lepíš, sem tam si s nějakým dílkem nesedíš, ale s trochou štěstí a pomocnou rukou osudu jde všechno relativně hladce. Jenže před tebou je úkol mnohem složitější: najít svou drahou druhou polovinu. ( No i když v případě mužů je to snad ještě jednodušší – ti alespoň hledají tu lepší část. )
Při tvé cestě životem se ti pod nohy připletou i dílky, které možná vypadají jako vhodní kandidáti. Ale časem stejně zjistíš, že jsou to všichni jak před kopírák stejní hajzli a ten správný, hodný, milý, citlivý dílek je jen jeden. Ale jak dlouho ještě bude trvat, než najdeš ten pravý puzzlík? Toť otázka. A odpověď na ni? Značně nejasná. Ale jedno vím jistě. Nikdy to nevzdávej, protože mezi těmi 7 080 052 800 lidmi, v krabici zvané svět, ten tvůj Pan Božský určitě je. ( Pokud teda soudruzi z NDR někde neudělali chybu. ) Jen znát jeho výrobní číslo...