Taková jsem... a nikdo to nezmění!

Nejsem chytrá, společenská a ani dobrá vypravěčka historek… Nemám v hlavě žádná čísla, názvy ani jména… nepamatuji si téměř nic… má paměť je chatrná… ale i přesto mě mají někteří lidé moc rádi. A to proto, že paměť a vědomosti nejsou v životě vše! Mám v sobě jiná kouzla. Jestli jste z těch, kteří na první místo kladou vědomosti a na každého, kdo něco neví, nezná se kouká jako na největšího blbečka, nestojím o vaše přátelství! Protože vy nedokážete pochopit, že se někdo se špatnou pamětí může narodit!… Dávám přednost něčemu jinému… pro mě důležitějšímu, pro mnohé možná nepochopitelnému… dávám přednost lásce, přátelství, ve kterém je pochopení, důvěra, uznání, upřímnost a dobrá rada, a nejsou to jen stále omílaná slova… dávám přednost zábavě, přírodě, koníčkům… dávám přednost věcem, ze kterých mám radost, a ne věcem, které mě ničí a jenom prohlubují můj smutek z toho, že mě má paměť nemá ráda… Nedokázala bych dělat práci, která mě dennodenně ubíjí, jen proto, abych měla hodně peněz, raději budu dělat to, co mě baví a jíst málo, než abych měla strávit svůj život někde, kde to nenávidím… Raduji se z maličkostí a mým životním snem je žít jednou ve šťastné rodině, kde projev lásky nebude tabu. Mým snem je milovat stejně jako dnes, až do smrti toho samého muže a vidět, že mě mé děti milují, obdivuji a ctí takovou jaká jsem. Mým snem je si život užívat jako teď a ne trpět a umírat mezi lidmi, kteří znají ve světě vše a zároveň nepoznali nic…Mezi lidmi, kteří nemají pochopení s ostatními, a kterým dělá dobře ubližovat a posmívat se jim… Ale i takoví lidé musí na světě být. Přeju si žít obklopená těmi dobrými, těmi, kterým budu vždy důvěřovat, a o kterých vím, že mě nikdy nezradí… To vše je můj velký životní sen.