Bertíkovy lentilky tisíckrát jinak

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
„Na ty si dávej pozor,“ varoval ho Ron. „Když říkají, že každá chutná jinak, myslí to doopravdy – rozumíš, mají všechny obvyklé chuti jako čokoládu a mátu a marmeládu, ale můžeš najít i špenát a játra a dršťky. George tvrdí, že taky jedl jednu, která chutnala jako holubi z nosu.“
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Zkuste si představit, že v momentě, kdy se narodíte, je vám přidělena jedna krabička těhle kouzelných lentilek. Tahle krabička, i když teď je a bude součástí našeho života, je tak trochu tajemná. Je totiž lentilkami naplněná předem a vy tudíž nemáte ani tušení, co obsahuje. Dejme tomu, že je to jakési osudí, ze kterého si, během života, nevědomky berete jednu lentilku po druhé. Hlavní potíž je ale v tom, že, stejně jako v životě, nikdy nevíte, co za příchuť si zrovna vytáhnete.
Jednou máte „štěstí“ na pepřovou, což převedeno do reálného života znamená, že nějaké období vašeho života nestojí, slušně řečeno, za nic a podruhé zase se vám zadaří a narazíte na jahodovou, která vám váš život osladí a napumpuje vás novou energii. Jak už sem řekla, svůj výběr sice neovlivníte, ale to, jak se s tou onou lentilkou vyrovnáte, ztotožníte a přijmete ji, to ovlivnit můžete. Nejlepší cesta je ji sníst a těšit se na další, i přesto, že je to třeba už třetí v pořadí, která vám nesedla a vůbec nechutnala. Výhodou i nevýhodou zároveň totiž je, že vaše krabička není bezedná. Na jednu stranu, když se vyčerpá, tak pro vás už život nemá žádné další překvapení a vy odcházíte na zasloužený odpočinek, na druhou ale, když si vyberete ty co vám nechutnají, musí tam přece zákonitě zbýt ty, které jakoby byly vynalezeny přímo pro vás. Opět přeneseno do reality, nic špatného nemůže trvat věčně, jednou se to musí obrátit. Jen musíte být trpěliví, jíst svoje životní lentilky a pokud možno si to co nejvíc užívat.
Přiznávám, že moje teorie je bláznivá, ale uznejte, že to do sebe zapadá...
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Ron zvedl zelenou lentilku, bedlivě si ji prohlédl a pak se zakousl do okraje.
„Fujtajksl – neříkal jsem ti to? Růžičková kapusta.“
Ochutnávali Lentilky tisíckrát jinak a výborně se přitom bavili. Harry vyzkoušel topinky, kokos, pečené boby, jahody, karí, trávu, kávu a sardinky, a dokonce našel odvahu uždibnout si i z jedné podivně šedé, které se Ron nechtěl ani dotknout, a ukázalo se, že chutná jako pepř.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::