Realita

Utápím se v tónech jazzu . Sním o nekonečnosti života a ve své nevinnosti nahlížím na tvrdost a surovou realitu dnešního světa. Utápím se v alkoholu a sním o lepších zítřcích… o zítřcích které nepřijdou. Vím to já, víš to i ty. Omámená tím vším okolo nejsem už schopna vnímat realitu. Nevím kde končí sen a kde začíná peklo. Na kolenou prosím boha, aby existoval. Ztrácím se v nesmyslech, ztrácím se v sobě samotné. Stojím tam na rohu, víš tam co byla ta trafika před dvaceti lety a vzpomínám, jak si mi nosíval růže. Je to pryč. Ty tu nejsi a místo trafiky je tu supermarket. A lidé? Mají tu zvláštní vlastnost zapomnění. A nebo jim je to prostě všechno jedno. Nevím kde jsem. Nevím jestli jsem na této planetě správně. Utápím se v tónech jazzu, utápím svou hořkost bytí v alkoholu…