Předčasná radost

Proč se z něčeho radujeme předčasně, když víme, že to nedopadne nejlépe a pak akorát smutníme. Pláčeme a vyléváme si zlost na druhého. Chce se nám řvát, rozbíjet, plakat, ničit vše co nám příjde pod ruku a vymýšlíme další plán na večer, jako já. Sedím tu, ťukám cosi do klávesnice a přemýšlím, proč jsem se jen předčasně radovala. Říkám si, že to může být moje chyba, radši to shodím na sebe, než na druhého. Potom příjde takový divný pocit, alespoň já ho mívám, pocit beznaděje. Říkám si, že kdybych se tak neradovala, mohlo to dopadnout jinak. Nejhorší je, že nevím, jestli je to takhle dobře. Co se má stát, stane se, i když to bolí a trápí nás to. Osudu neporučíme.