nebaví

nic mě nebaví
nic mě nenapadá
nemám na nic chuť
a nechci bejt hnusnej na lidi, natož na děti

tak radši někam zalezu
společně se svojí náladou
protože ta jediná
se mnou v týhle chvíli vydrží

snad za to může
ta blbá dlouhá zima
nebo ty mý blbý stavy
co nevim rady si s nima

nebo vlastně asi
si za to můžu prostě sám
hned když ráno vstanu
a z okna se podívám

vlastně mi vadí celé já
co pomalu se strácí
v monotónních šedých dnech
měsíce, roky, jako vlci

snad povídku bych udělal
ale témata jen hnusná
nemá cenu abych vzal
pero, pak psal slova vkusná

tak já radši nebudu o psaní ani přemýšlet
možná ani psát
v mým rohu zalezlej
duší chcípnu radši snad

snad ne napořád