Naděje či ne
Naděje či ne
Anotace: No jestli to někomu bude připomínat nějakou blbou řetězovku, tak se mu nemůžu divit, ale doufám že tak nedopadne.Tahle úvaha mi probleskla hlavou po tom co jsem viděl slzy své nejmilovanější osůbky.
Touha není žít a žít není touha!
Každy den má svou naději a naděje má svůj den!
Každá noc má své ráno a ráno má svou noc!
Každý pláč má své slzy a slzy mají své oči!
Každá prohra má svou výhru a výhra má svou prohru!
Každá smůla má své štěstí a štěstí má svou smůlu!
Každé své jin má i své jan!
Každý má svou lásku a láska má človíčka!
Každý človíček má svého kamaráda a kamarád má vás!
Tyto věty jsem napsal z důvodu že si poslední dobou neuvědomujeme kolik máme na světě štěstí. Že jsme jenom lidičkové a že bysme měli být silní. Hodně z nás si to poslední dobou neuvědomuje a místo slz mají řeky. Pletou si život s touhou, nebo ráno s dnem. Neuvědomují si co je pro ně důležité a když mají trochu smůli, tak začnou všechno vzdávat. Stačí jim prohrát první střetnutí s realitou a jejich život se zhroutí jako domeček z karet. Nevěří vůbec v to, že by se to mohlo jednou obrátit a místo toho aby bojovali, tak skáčou z mostu. Páchají na sobě trest, který si myslí že je výlečí z ran života, ale už vůbec si neuvědomují kolik ran tímto činem zasadí lidem kterým záleží na tom že žijí. Strádají pak ještě více než ti co spáchají sebevraždu. Tím nemyslím že to musí být sebevražda fyzická, ale může dojít k takzvané sebevraždě psychické což je možná ještě horší než předchozí případ. žít a nevědět že žiju je podle mě horší než smrt.Tohle přece není žádné řešení. Tak prosím přečtěte si první věty a zamyslete se nad nimi. Zkuste pomoci svým blízkým i vzdáleným. Zkuste se zamyslet kdy jste naposledy někomu pomohli, aby jste z toho neměli vlastní prospěch, či ste si popovídali o svých útrapách a vyslechli jiné zas o jejich. Kdy ste naposledy řekli vašim kamarádům že je máte rádi a že vám na nich záleží? Doufám že po přečtení těchto pár řádků to uděláte.
Každy den má svou naději a naděje má svůj den!
Každá noc má své ráno a ráno má svou noc!
Každý pláč má své slzy a slzy mají své oči!
Každá prohra má svou výhru a výhra má svou prohru!
Každá smůla má své štěstí a štěstí má svou smůlu!
Každé své jin má i své jan!
Každý má svou lásku a láska má človíčka!
Každý človíček má svého kamaráda a kamarád má vás!
Tyto věty jsem napsal z důvodu že si poslední dobou neuvědomujeme kolik máme na světě štěstí. Že jsme jenom lidičkové a že bysme měli být silní. Hodně z nás si to poslední dobou neuvědomuje a místo slz mají řeky. Pletou si život s touhou, nebo ráno s dnem. Neuvědomují si co je pro ně důležité a když mají trochu smůli, tak začnou všechno vzdávat. Stačí jim prohrát první střetnutí s realitou a jejich život se zhroutí jako domeček z karet. Nevěří vůbec v to, že by se to mohlo jednou obrátit a místo toho aby bojovali, tak skáčou z mostu. Páchají na sobě trest, který si myslí že je výlečí z ran života, ale už vůbec si neuvědomují kolik ran tímto činem zasadí lidem kterým záleží na tom že žijí. Strádají pak ještě více než ti co spáchají sebevraždu. Tím nemyslím že to musí být sebevražda fyzická, ale může dojít k takzvané sebevraždě psychické což je možná ještě horší než předchozí případ. žít a nevědět že žiju je podle mě horší než smrt.Tohle přece není žádné řešení. Tak prosím přečtěte si první věty a zamyslete se nad nimi. Zkuste pomoci svým blízkým i vzdáleným. Zkuste se zamyslet kdy jste naposledy někomu pomohli, aby jste z toho neměli vlastní prospěch, či ste si popovídali o svých útrapách a vyslechli jiné zas o jejich. Kdy ste naposledy řekli vašim kamarádům že je máte rádi a že vám na nich záleží? Doufám že po přečtení těchto pár řádků to uděláte.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.