Klasifikace bytostí mluvících i píšících 2/4

V podstatě se celá mluvící stvoření dají rozdělit na čtyři základní kategorie. První z nich je skupina mluvkové. Takový mluvka to je člověk, který mluví rád, mluví často a o něčem. Jeho věty mají hlavu a patu, dokáže nám sdělit, že v obchodě došly rohlíky, stejně dobře si ale umí rýpnout do politiky či některých vědeckých oborů – jednoduše řečeno: je multifunkční a plně využitelný. Druhou základní kategorií jsou tzv. mlčílkové. Tito lidé, na rozdíl od mluvků, k řeči nikdy nenašli cestu. Dalo by se to shrnout tak, že jen mlčí. Velmi těžko z nich páčíte odpověď i na jednodušší otázky. Jejich slovní zásoba se omezuje na jednoslabičné výrazy, jednočlenné a holé věty. Na druhou stranu v mlčílcích můžete najít dobré posluchače. Nemají totiž tendenci skákat vám do řeči či urputně bránit svoje názory. I oni si v běžném životě našli své místo. Kromě těchto nejzákladnějších kategorií existují ještě další dvě extrémistické odnože – kecalové a bručouni. Kecalové jsou v podstatě extrémní mluvkové. Řeč se stala jejich zbraní, obtěžují s ní ostatní a navíc – nehrají fair play. Jejich sdělení se totiž mnohokrát nezakládají na pravdě, řídí se tvrzením: co nevím, to si domyslím. Záběr jejich témat je velice úzký, často mluví o tom samém a ke všemu plácají nesmysly, které nikoho nezajímají a nikomu nic nepřinesou. Je lepší se kecalům vyhnout. Jejich protipólem jsou bručouni, kteří jen sem tam zamručí nějakou odpověď a tím pro ně využití řeči končí. Možná se vám zdá, že jsou podobní mlčílkům – a oni jistě v něčem jsou. Ale najdeme mezi nimi i spousty rozdílů. Zatímco mlčílek je příjemně působící posluchač, který sem tam něco vyřkne – bručoun nejenže mlčí, on ani neposlouchá. Naslouchat ho obtěžuje, většinou nedává pozor, myšlenkami utíká někam jinam. Na jakékoliv sdělení odpoví jen svým mrzutým „hm“, „jo“, „ne“ či „dobrý.“ A aby toho nebylo málo, to, do jaké kategorie patří, dává najevo i svým zjevem – od zamračeného obočí až po mrzutý úšklebek na jeho tváři. Inu, potkat takového bručouna, také není žádná sláva.