Stop time ... ?

Každý by jednou za život dal cokoliv, úplně cokoliv za jedinou možnost vrátit čas. Podle mě není nikdo, kdo by za život tuhle touhu nepocítil alespoň jednou, a je spousta lidí, co by si to přála víckrát. Ale kdybychom svedli vrátit čas, pak bychom žili v minulosti a pro minulost a nikoliv pro budoucnost. A pokud je opravdu každému z nás osud dán, pak by byla hloupost vůbec se něco snažit v minulosti změnit, protože by se to stejně znova stalo a my bychom se akorát dál a znova trápili... Proč si to tedy i přes to přejeme ?!? Pro ten pocit, že si svojí cestu můžeme svobodně zvolit ? Nebo spíše proto, že se nechceme jen tak smířit se skutečností ??? Není lehké jen tak přijímat rány osudu...